Úvahy /

Řešení obtížných životních situací v pohádkách

Z navštívených workshopů mě nejvíce zaujal právě ten s názvem „Řešení obtížných situací v pohádkách.“ Byla jsem zvědavá, zda se bude hovořit o tom, jak pohádky a příběhy podávat dětem, aby z nich mohly čerpat moudra, která nabízí. Nebo se budou vztahovat přímo na nás. Podání pana Bezányho a magistra Semeráda bylo pro mě překvapením, ovšem ne zklamáním. Přimělo mě zamyslet se nad různými způsoby a možnostmi interpretace pohádek Boženy Němcové, které v sobě skrývají opravdu do dnes platná moudra.
Na workshopu jsme poslouchali a zamýšleli se nad třemi pohádkami. Mě nejvíce oslovila pohádka O černé princezně, při které mně v dětství naskakovala husí kůže. A možná také nejvíce vystihuje mé problémy v současném životě.
Kolik z nás je takovým Bohumilem? Když vidíme pro nás nepřekonatelný problém nebo snad ohrožení, často bezmyšlenkovitě bereme nohy na ramena a přeslechneme i radu moudrého člověka. Nebo ji zaslechneme, ale proč bychom se přemáhali a dělali něco, v čem bychom museli zariskovat nebo snad nějak změnit svůj postoj? Někdy to přeci jen uděláme, zatneme zuby, překonáme strach, skousneme pár nepříjemností. A pak zjistíme, že to byla ta správná cesta, po které jsme se měli vydat.
Mnoho z nás možná tuší, která cesta je správná, když náhodou mají to štěstí a uvažují chladným rozumem neovlivněným aktuálními emocemi, ale nedokáží přestat kouřit nebo se vrátit za rodiči a omluvit se za to, co způsobili. Proč bychom něco napravovali nebo poníženě přijímali a uznávali své nedokonalosti a chyby? Dnes na to přeci není čas. Každý žije ve svém sobectví, hrabe si pro svůj prospěch. Má pocit, že jeho myšlenky a nápady jsou ty správné a nejlepší. Přeci už to lépe udělat nemohl. Možná se jen nad svým životem dostatečně nezamýšlíme. Opovrhujeme starými moudry a nenajdeme si chvíli času na sebe, na svou duši. O kterou je třeba pečovat stejně dobře jako o své tělo a možná i lépe. Ovšem těžko se o ni pečuje, když člověk mnohdy ani netuší, že nějakou má. Nebo nemá?
Kolik z nás si dokáže večer sednout a zhodnotit si svůj prožitý den, vést si deník, vzdělávat se pro potřeby růstu a zdokonalování své osobnosti?
Věřím, že takoví lidé jsou. Často je poznáme na první pohled. Jsou to lidé usměvaví, pozitivně naladění, přátelští a často z nich vyzařuje zvláštní energie. Tito lidé žijí vyrovnaným životem, neutíkají před problémy a hlavně nežijí povrchně. Jsou tu pro druhé.
Kéž se i Ty dokážeš zastavit, udělat si čas na sebe, přečíst si pohádku, příběh a vidět v něm něco, co Tě samotného podpoří a pomůže překonávat životní těžkosti.