Úvahy /

Hlas nejen jako nástroj učitele

Co je vlastně hlas? Každý si pod pojmem hlas představuje něco jiného. Já hlas beru jako důležitou schopnost každého člověka, protože co bychom dělali bez hlasu. Bez hlasu bychom byli uzavřeni ve svém vlastním světě bez ostatních lidí, kteří by mezi sebou komunikovali nám neznámou řečí.
Řeč je schopnost, kterou každý bere jako samozřejmost. Ale má každý ve svém slovníku ta správná slova, která by v něm rozhodně neměla chybět? Někteří lidé svoji řeč značně zanedbávají a stačí jim jen několik slov, která mezi sebou používají neustále dokola. Mrzí mě, že nemají potřebu se zdokonalovat v tom co je pro život velmi důležité, řeč a slovní zásoba. A pro budoucí život je podle mého názoru lepší umět mluvit s ostatními lidmi pomocí slušného vyjadřování, které je na úrovni.
Dříve byl hlas jedním z mála nástrojů komunikace mezi lidmi. V současné době se náš hlas schovává do psané formy na sociálních sítích. A je tento fakt skutečně tím, co pro život potřebujeme? Myslím si, že mluvené slovo je mnohem důležitější než slovo psané, do kterého můžeme skrýt všelijaké emoce a nedat tím někomu najevo, co si o něm ve skutečnosti myslíme. Kdežto u mluveného slova vyjádříme prostřednictvím mimiky a gotiky zároveň naše pocity a názory. Mezilidská interakce je v dnešní uspěchané době důležitá také v tom, že většině lidí může přinést hezké prožitky a potěšení. Při internetovém psaném rozhovoru například dejme tomu na facebooku sice můžeme prostřednictvím emotikonů dát najevo naše pocity, ale tyto pocity mohou být také předstírané a zkreslené. Když třeba někomu při konverzaci pošlu tento emotikon , tak se klidně můžeme cítit takto ! Já když si například píši s kamarádkou, a ona za každým sdělením nepošle kladný emotikon, tak mám pocit, jako by byla znuděná naší konverzací. V takovýchto případech dochází k nedorozuměním.
Důležitost hlasu je u každého jiná hlavně z pohledu povolání, hloubky a tónu hlasu, intonace a přízvuku. Každá národnost má jiné tempo řeči, například francouzi mají velmi rychlé tempo řeči a čeština patří k jazykům se středním tempem. Zpěvák, herec, lékař, právník, prodavačka a pedagog svůj hlas potřebují mnohem více než dělník či zahradník. Ale je vhodné mít práci, v níž podstatě nic jiného než hlas nepotřebujeme? Když je dělník nemocný může jít v klidu na stavbu a může vykonávat svoji práci. Ale zpěvák nebo pedagog výkon svého povolání bez hlasu nezvládnou.
Ať už o problematice uvažuji jakýmkoli způsobem, tak vždy nakonec dojdu k tomu, že bez hlasu bychom v podstatě byly všichni úplně v koncích. Proto je dle mého názoru velice důležité, abychom o svůj hlas náležitě pečovali a dodržovali hlasovou hygienu.