Řešení obtížných životních situací v pohádkách

Dne 21.3 2013 jsem se zúčastnila workshopu s názvem: „Řešení obtížných životních situací v pohádkách.“ Toto téma jsem si vybrala, protože mi přišlo velmi zajímavé, poučné a jelikož studuji obor Speciální pedagogika předškolního věku, tak i vhodné pro mou nynější i budoucí praxi.
Myslím, že v dnešní době se na pohádky velmi zapomíná. Mnoho lidí si myslí, že pohádky jsou pro děti, ale myslím, že opak je pravdou. V pohádkách je skryto mnoho životních situací, ze kterých by se společnost měla poučit. Je v nich ukryto mnoho zkušeností, které se roky, desetiletí i staletí sbíraly. Často se pod „slupkou“ pohádek skrývají naše každodenní zážitky a situace, které občas nevidíme.
Velkou škodou ovšem je, že se v dnešní době setkáváme s pohádkami založenými spíše na efektech, které děti mají zaujmout, než na samotném příběhu. Ani já jako pedagog věčně obklopený dětmi nestačím pozorovat, co všechno se okolo dětí odehrává. S hrůzou ovšem poslouchám, který dinosaurus se objevil v televizi naposled a co za nestvůrky byly zase vymyšleny. Málokterý tvůrce pohádek jde ovšem dnes po motivaci, obsahu a následném poučení. Naštěstí existují i výjimky a staré pohádky, ze kterých lze čerpat to dobré. Potom už ovšem záleží na rodičích, učitelích či ostatních dospělých, co dětem předají a kterou cestou je povedou.
V pohádkách je všechno možné. Pro děti jsou velmi důležité, rozvíjejí fantazii, mohou si představovat, co chtějí. V pohádce se může dít vše a to je na nich to nejkrásnější. Je tady prostor pro všechno a pro všechny, v pohádkách nás nic nepřekvapí.
Minulý semestr jsem se zúčastnila workshopu: „Celé Česko čte dětem“ a tohle odpoledne mi přišlo jako krásné navázání. Myslím, že je zvlášť v dnešní době velmi důležité, aby byly pohádky čtené rodiči, lidským hlasem. Podle mého názoru dá dětem čtená pohádka mnohem více, než když na ně mluví krabice, zapojená do elektřiny. Málo který s rodičů si v dnešní uspěchané době udělá čas na pohádku před spaním. Nerozumí tomu, že se tím velmi upevňuje jejich vztah s dítětem. Myslím, že každý z nás, komu rodiče před spaním četli, si tyhle okamžiky pamatují dodnes.
Myslím, že tohoto workshopu nebo alespoň podobného by se měli zúčastnit všichni pedagogové. Když už se dětem nedostává pohádky doma od rodičů, pak by to učitelé měli v rámci možností „dohnat“.
Celé odpoledne provázené pohádkami bylo velmi příjemné, i když se mi velmi neslučovalo s tématem workshopu. Nepovšimla jsem si řešení přímých životních situací pomocí pohádek, ale spíše seznámení s pohádkami a jejich důležitým obsahem všeobecně. Každopádně byl jistě čas strávený nad těmito úvahami přínosný a užitečný a pomohl nám nahlédnout do světa pohádek, což je v dnešním světě velmi vzácné. Odpolednem nás provázeli dva mladíci, kteří sršeli optimismem a nadšením pro věc, což workshopu samozřejmě také velmi přineslo.
Nejen tento workshop, ale celý projekt Pedagogika v praxi hodnotím velmi kladně a jen škoda, že tento semestr byl poslední. Myslím, že mnoho z nás informace, které zde zazněly, použijí jak v praxi, tak v běžném životě.