Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Příprava kmenového učitele na příchod dítěte s postižením do běžné ZŠ

Zvolila jsem si workshop s názvem „Příprava kmenového učitele na příchod dítěte s postižením do běžné ZŠ“, protože studuji obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a myslím si, že v blízké době se mě bude tato problematika týkat. Jeden z dalších důvodů byl ten, že mám tělesně postiženou neteř, která ve svých 6 letech ještě nechodí. Myslím si, že Základní školy jsou lépe připraveni a proškoleni na zapojení dětí s nějakým postižením do výuky. Oproti tomu Mateřské školy vůbec. Alespoň s tím jsem se setkala osobně u mé neteře, kterou nevzali do bezbariérových školek. I když má jen jeden handicap, že se nepostaví na nohy.
Tento workshop byl první, který jsem navštívila. A myslím si, že byl jeden z nejlepších. Nebyla to jen teorie, ale paní lektorka nám předávali své zkušenosti a zážitky. Snažila se nás zapojovat do dění, jak nejvíc mohla. Na úvod se nás zeptala ‚, Jaké postižení by jsme si vybrali?‘‘ nebo ,,s jakým postižením se dá nejlépe žít?‘‘ Já jsem si vybrala zrakové postižení. Ale bylo to pro mě těžké rozhodnutí. Paní lektorka nám, pak ke každému postižení, řekla jejich pozitiva a negativa. Myslím si, že dnešní společnost na to není připravena nebo spíše není do této problematiky správně zasvěcena. Mnoho lidí by se rádi zapojili, ale neví jak nebo se bojí. Rozumím tomu tak, že dokud se to nestane někomu v našem okolí, tak to vnímáme, že tento problém existuje, ale netýká se nás. Když už se to stane, tak teprve vnímáte tu bezmocnost a nespravedlnost. Paní lektorka nám dávali několik rad, protože bez nich bych nevěděla, jak k takovým lidem přistupovat, na co si dát pozor. U toho to workshopu, jsem se přistihla, že přemýšlím nad tím ,, Co bych dělala, kdybych měla autonehodu?‘‘ nebo ,, Co kdybych věděla, že mé dítě bude mít mentální postižení? Nechala bych si ho? Jak bych se zachovala?‘‘ Je to rozhodnutí, které vám navždy změní život. Už nejsem jen my. Najednou víme, že na naší pomoci, jsou závislí. Z vlastní zkušenosti vím, že nejhorší co prožívají matky takových dětí je ,, Co když se mi něco stane? Kdo se postará o mé dítě?‘‘ Obdivuji tyto lidi. A snažím se jim být nápomocná.
Tento seminář bych doporučila všem, kteří se dosud nesetkali s touto problematikou nebo se jí bojí a neví, jak se v určitých situacích chovat. Opravdu mi otevřel oči. Přála bych si takových workshopů mnoho, protože ani 3 hodiny mi nestačili na zodpovědění otázek, nad kterými neustále přemýšlím. Moc bych chtěla pochválit paní lektorku za tento seminář, protože jen málo seminářů ve mně zanechalo něco, co ovlivní mou budoucnost.