Úvahy /

Kreativní využití videa ve výuce angličtiny

Workshop pod názvem Kreativní využití videa ve výuce angličtiny mne přiměl k zamyšlení nad kvalitou výuky angličtiny v českém školství vůbec. Chodila jsem na jazykovou základní školu a posléze všeobecné gymnázium, takže mne realita ve výuce anglického jazyka na střední škole nemile zaskočila.
Na základě mého pozorování a zkušeností se domnívám, že v českém středním školství stále působí velké množství učitelů anglického jazyka, kteří mají angličtinu jen načtenou z učebnic, knih, slovníků a příruček, případně absolvovali různé kurzy, ale jejich kontakt s anglickým jazykem v zahraničí je nulový. Myslíte si, že pedagog, který v životě nenavštívil Velkou Británii či USA může svým studentům předkládat kvalitní jazykové znalosti a dovednosti?
Co je také smutné, je skutečnost, že člověk, který angličtinu perfektně ovládá, studoval v zahraničí a má mnohem větší reálné zkušenosti s tímto jazykem, musí mít magisterský titul, aby mohl na střední škole vůbec učit. Není to škoda? Proč nestačí třeba jen bakalářský titul z jazykového oboru?
Když už pomineme to nejhlavnější a to jsou znalosti anglického jazyka, zamysleme se nad způsobem vyučování. Ano, na střední škole už asi od pedagoga neočekáváme, že s ním budeme během hodiny hrát hry, ale proč u nás stále přetrvává nudná hodina plná přednášení gramatiky? Proč nejsou lekce angličtiny více různorodé a pestré? Anglický jazyk není přece pouze gramatika, časy, poučky, výjimky,…
Na obhajobu pedagogů musím uznat, že v běžné „nejazykové“ střední škole není počet hodin angličtiny dostatečný, dle osnov se musí stihnout probrat určitá látka a na jiný program v hodině už nezbývá čas. Ale myslím si, že by při změně způsobu výuky třeba české děti potom neměly k jazykům tak negativní vztah a tak špatné výsledné znalosti.
Video je jen zlomek z možných činností, které by mohly být v hodinách angličtiny realizovány. Děti by mohly v rámci poznání reálné podoby angličtiny sledovat své oblíbené seriály a nadále je rozebírat, mohly by pracovat s texty písní svých oblíbených hudebních interpretů, mohly by pracovat s klasickou literaturou psanou v anglickém jazyce a tak podobně. Za čtyři roky na střední škole jsem já sama jisté náznaky takovéto práce zažila, nicméně bylo jich jako šafránu ať již ze zmiňovaného nedostatku času nebo z nedostatku chuti vyučujícího.
Myslím si, že učitelů, kteří by byli pro angličtinu a její modernizaci ve výuce natolik nadšení jako pan lektor, je opravdu málo a to je velká škoda. Vše je, jak se tak říká, o lidech. Jsou pedagogové, pro které je učení anglického jazyka jen způsobem jak si vydělat - odučí určené hodiny a jdou domů. Naštěstí je ale i pár takových, kteří i přes nevelký učitelský plat jdou do hodiny angličtiny nadšení a s inovativními nápady. U těchto učitelů je pravděpodobnější, že dětem předají více z jazyka a děti si také více zapamatují. A co je nejdůležitější? Přece že je bude angličtina bavit.
Doufejme, že s přibývajícím počtem mladých duší angličtinářů do školství se bude i razantně měnit typicky česká struktura hodiny anglického jazyka.