Životní krize, těžké životní situace, to jsou věci, o kterých se v dnešní době hodně mluví, a především se zabýváme problematikou jejich řešení. Dnes máme psychology, psychiatry, různé přírodní léčitele, ke kterým se lidé víc a víc upínají, když řeší těžké životní situace a problémy, které v té chvíli jsou podle nich neřešitelné. V dnešní uspěchané době je psychika lidí mnohem víc podlomena než dříve a připadá mi, že to, co dřív lidé brali jako, že to tak je, že takový je život, tak se kolem toho dnes dělá hrozné haló. Všichni jsou pořád ve stresu, nikdo nic nestíhá a to všechno se podepisuje na psychickém rozpoložení lidí, kteří se pak nejsou schopni s problémy vyrovnat.
Ale co je vlastně ta těžká životní situace? Na to si asi každý musí odpovědět sám, protože pro každého z nás může mít těžká životní situace jiný ráz. Já jsem třeba přišla na to, že dříve pro mě byla těžká situace např. rozvod rodičů nebo smrt někoho blízkého, ale dnes už se na to dívám trochu z jiné strany a říkám si, že člověk s tím stejně nic neudělá a nezmění to a hlavně, že jednou přijdou mnohem složitější životní situace a opět se s nimi budu muset vyrovnat. Tím samozřejmě nechci zlehčovat např. situaci úmrtí blízkého člověka, to určitě ne, ale ať chceme nebo ne, takový je život. V podstatě se snažím na všem hledat něco pozitivního a to mi velmi pomáhá, když mám nějakou krizi nebo řeším v té chvíli neřešitelnou situaci. Ale jak bylo řečeno i na přednášce a co právě vychází i z pohádek, že každý problém má své řešení, jen se k němu musíme dopracovat a najít ho.
Tento workshop jsem si zapsala proto, že si myslím, že v pohádkách je opravdu spousta životního moudra a pravdy a mnohdy také právě odpovědi na to, jak vyřešit danou obtížnou životní situaci. Napadla mě v souvislosti s tím otázka: Proč čteme pohádky dětem? No právě možná i proto, aby v nich našly to moudro a vzaly si z nich ponaučení a myslím si, že my dospělí ho v pohádkách často nevidíme, ale děti ano.
Například v příběhu sv. Petra a Krista, který byl na přednášce zajímavě podán, vidíme obrovskou aktuálnost v podobě bohaté selky, která pozve Krista s Petrem jen kvůli zisku. A to funguje i dnes, kdo má moc, chce ještě víc. Oproti tomu chudá žena jim dá to poslední co má, ne pro bohatství, ale z dobrého úmyslu. A to je Kristem oceněno, jen bohužel dnes to tak nefunguje. Když jsem zmínila právě tento příběh, tak musím podotknout, že se mi moc nelíbilo, že do toho oba přednášející až moc tahali Boha, chvilkami jsem měla až pocit, že sedím na přednášce nějaké sekty, která nám mermomocí nutí víru v Boha. I když nejsem úplný ateista, tak tohle mi hodně vadí, je to každého věc a vůbec bych to do téhle přednášky netahala.
Líbila se myšlenka, že lidé, kteří procházejí nějakou krizí, jsou jako chodící mrtvoly, tak jako Lidumila v pohádce Spravedlivý Bohumil. Protože mám pocit, že někdo opravdu bez života chodí od ničeho k ničemu a myslí si, že daný problém se určitě vyřešit nedá a přitom se vždycky dá najít nějaká cesta, která nám pomůže k vyřešení dané složité situace. Jen je zapotřebí trochu snahy a úsilí.
Co dodat na závěr? Snad jen to, že je škoda, že ne každý životní příběh končí šťastně tak jako pohádky.