Jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí aneb ty a já jsme z jedné krve, bratříčku

Navštívil jsem 3 semináře, z nichž nejvíc mě zaujal seminář pana Pávka s názvem: jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí aneb ty a já jsme z jedné krve, bratříčku. Chtěl bych se nyní krátce zamyslet nad obsahem tohoto semináře.
Pan Pávek nám svým osobitým způsobem předložil řadu myšlenek, které společně s jeho komentářem dávaly opravdu smysl. Hlavní roli ve fungování zdravých mezilidských vztahů hraje podle pana Pávka komunikace. Nabídl nám spoustu námětu k zamyšlení. Lidé v dnešním elektronickém světe komunikují čím dál méně a méně. Což je podle mě škoda. Když si to vztáhnu k sobě tak mi pohovor s mým vyučujícím dá vždy mnohem více než tucty e-mailů. Bohužel trend elektronické komunikace je stále více na vzestupu a lidé spolu téměř nemluví. Nejhorší věc vidím v tom, že mladí lidé se spolu nedokážou bavit. Nemyslím nejmenší děti, ale děti v období puberty, které už mají svůj počítač, zabřednou do virtuálního světa a nedokáží se bavit s lidmi ve skutečném světě. Ale to trošku odbíhám od tématu. Pan Pávek tento problém moc neřešil. Spíše se věnoval tomu, jak spolu lidi mluví, jaké dělají chyby a jak by se mohli v komunikaci zlepšit.
Každý člověk, ať už je to šéf banky, nebo úředník za přepážkou by měl s ostatními mluvit jako se sobě rovným a neměl by se povyšovat. Pokud bude svým podřízeným neustále předhazovat, že on je ten, na kterém jsou závislí a bude jim ztrpčovat život, morálku na pracovišti si určitě nezlepší, ba naopak. Lidé ho budou pomlouvat a nebudou k němu mít ten zdravý respekt. Poslouchat ho budou jen ze strachu o svou budoucnost.
Co se týče komunikace na pracovišti dal nám pan Pávek nespočetné množství rad. Tou hlavní bylo ustavit si priority. Snažit se jednat tak, abychom si zachovali přízeň co největšího množství lidí, dále abychom si určili lidi, kteří jsou tzv. naše krevní skupina a těm dali svou důvěru . Naopak lidi, kteří budou mít stále něco proti bychom neměli poslouchat. Snažit se je uspokojit by bylo jen plýtvání našim časem .Příroda to už tam prostě zařídila. S někým si sedneme na první pohled, někoho nemůžeme vystát i kdybychom sebevíc chtěli.
Co bychom tedy měli při komunikaci dodržovat? Je to asi subjektivní, protože každý člověk je jiný, ale podle mě bychom v zásadě měli dodržovat několik základních pravidel a to: komunikovat s každým bez rozdílu, nechovat se nadřazeně, naslouchat druhým, snažit se komunikovat s každým, ale neztrácet čas se zarytými bručouny.
Závěrem snad jen tolik, že musím PVP vřele doporučit. A pokud se chcete něco užitečného dozvědět určitě jejich návštěvou neprohloupíte.