Komunikace s rodiči dětí s postižením a dětí s drogovou závislostí

Přednášky s názvem Komunikace s rodiči dětí s postižením a drogovou závislostí si velmi cením, tak jako i celého projektu Pedagogika v praxi. Za vznik projektu bych touto cestou ráda jeho autorům poděkovala a samozřejmě i jednotlivým přednášejícím všech workshopů, které jsem absolvovala. Konkrétně na výše jmenované přednášce mě paní Valášková svou osobností velmi zaujala a myslím si, že je pro dnešní mládež, se kterou pracuje, velmi velkým přínosem. Nejen díky své rozmanité praxi, ale určité osobnostní vlastnosti a schopnosti musí v člověku jednoduše být a nedají se nahradit např. vzděláním. Velmi tedy oceňuji, jak náplň přednášky, tak i osobnost paní Valáškové.
Z dnešní přednášky jsem si odnesla spoustu nových informací, které mě velmi obohatily. Myslím, že je určitě využiji ve své praxi v rámci školy (studuji charitativní a sociální práci), ale i v běžném životě. S mládeží se dnes setkává v podstatě každý, i když v různé míře. Komunikace s nimi není mnohdy jednoduchá a o to složitější je komunikace s drogově závislou mládeží a jejich rodiči, ať už spolupracujícími či nespolupracujícími. V praxi jsem se nejednou setkala s tím, že rodiče nebo jejich děti jsou málo komunikativní a mnohdy je tomu tak právě v situacích (problémových situacích), kdy by komunikovat měli. Jsem ráda, že díky této přednášce mám spoustu nových nápadů na další možnou komunikaci ať už s dětmi s drogovou závislostí nebo s jejich rodiči.
Jestliže se jedná o rodiče spolupracující, je komunikace podstatně jednodušší. Ale již samotné zvládání komunikace má poměrně velký vliv na úspěšnost vzájemných vztahů (např. vzájemná důvěra mezi námi a dětmi i mezi námi a jejich rodiči). Jestliže se jedná o komunikaci s rodiči nespolupracujícími, je tato komunikace složitější. V každém případě by učitelé neměli jednat s rodiči sami. Měli by o zjištěném problému informovat vedení školy a v závažných případech např. zavolat záchrannou službu, policii nebo začít spolupracovat s odborně orientovanými organizacemi či jedinci.
Na dané téma dnešní přednášky by se dalo dlouho diskutovat. Ale myslím, že správný návod, jak komunikovat s rodiči či jejich dětmi s drogovou závislostí neexistuje. Vždy záleží na daném problému, který je vždy individuální svými příčinami i následky a samozřejmě i na komunikačních schopnostech a získaných informací na naší straně. Důležitost shledávám v tom, aby dospělí začali pracovat sami na sobě. Jelikož jsme to my, kdo dětem nastavuje svět a zásadně určuje i jejich chování. Tato pro mě hluboká myšlenka nápravy dospělých lidí je však poměrně nerealistická.