Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření Motto: Kdo chce zapalovat, musí hořet, ale pozor, ať neshoří sám.

Dne 15. listopadu 2012 jsem se zúčastnila workshopu na téma Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření Motto: Kdo chce zapalovat, musí hořet, ale pozor, ať neshoří sám. Tento workshop vedl opět pan Ing. Jaroslav Pávek. Již jednou jsem byla na workshopu vedeným panem Ing. Pávkem. Jednalo se o workshop s názvem Jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí aneb ty a já jsme z jedné krve, bratříčku. Svým výstupem a zajímavými zkušenostmi ze svého osobního života mě pan Pávek velice oslovil, a tak jsem se na další workshop pod jeho vedením velice těšila.
Jak jsem se již zmiňovala, jednalo se o workshop se zajímavým a neustále aktuálním tématem a to Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření. Se stresem se setkává každý z nás dnes a denně. Se stresem se potýkají jedinci z různých věkových kategorií. Ať jsme to my studenti, kteří prožíváme nejvíce stresových situací v zápočtovém týdnu a poté ve zkouškovém období, kde většina z nás stresu z učení a dokončování prací naprosto podlehne. Proto se snažíme hledat řešení, jak stres překonat a zároveň zvládnout všechny povinnosti. Každý z nás hledá svůj způsob, jak ze stresových situací co nejrychleji uniknout. Můžeme patřit k těm jedincům, kterým pomůže procházka přírodou, odpočinek či dodržování správné životosprávy, anebo patříme k jedincům, kteří svůj stres ze sebe potřebují ,,vybít“. K této skupině patřím i já. Jediné, co mě dokáže zbavit stresu je sport a jeho jakákoliv forma. Neznám lepší „zbraň či obranu“ vůči stresu. Doufám, že tuto ,,zbraň“ proti stresu budu uplatňovat i nadále ve svém budoucím životě, jelikož studuji na pedagogické fakultě obor učitelství českého jazyka a výchovy ke zdraví pro druhý stupeň základní školy. Já osobně si myslím, že právě učitelé jsou neustále pod nátlakem a stresem, což může vést až k vyvrcholení a to do podoby syndromu vyhoření. Tento případ se týká hlavně starších učitelů.
A jak se tomuto syndromu vyhnout? To už záleží na každém z nás. Každý jsme výjimečnou a jedinečnou osobností, která pomocí své vnitřní síly dokáže bojovat i s takovými protivníky jako jsou neustálé stresy. A pokud dojde k situaci, kdy naše vnitřní síly selžou, můžeme využít pomoc nejen našich přátel, ale i pomoc ve formě protistresových aktivit, o kterých jsem se již zmiňovala.
My sami jsme pány svého života, a tak se pokusme bránit se vůči všem stresům a negativním vlivům. Nedovolme, abychom se dostali až na dno, ze kterého se jen těžko zvedá.