Emocionální zdraví dítěte a kampaň celé Česko čte dětem

Rodina v dnešním době plní mnoho funkcí. Diametrálně se odklonila od tradiční podoby rodiny. Současný svět prochází daleko rychlejšími změnami a zrychlujícím se životním tempem lidí. V současné době je nutné, aby rodinu ekonomicky a materiálně zabezpečovali oba rodiče. V některých rodinách lze tedy pozorovat nedostatek času na své potomky, který je místy kompenzován finančními prostředky.
K nejdůležitějším potřebám dítěte můžeme považovat emociální zdraví. Pokud je tato potřeba výrazně narušena ba dokonce neuspokojena, může dojít až k emocionální deprivaci. Takovéto dítě trpí výrazným nedostatkem lásky svých dětí, citovou zploštělostí, neúspěchem ve školním vzdělávání i v budoucích partnerských vztazích. Naopak dítě emocionálně zdravé působí na své okolí spokojeně, uvolněně a sebevědomě. Ve školním prostředí je úspěšné, umí spolupracovat v kolektivu, obratně vyjadřovat své myšlenky a umí použít prvky empatie v budoucích partnerských vztazích.
Emoční zdraví u dětí bychom měli rozvíjet již od útlého dětství. Dle mého názoru vnímá dítě lásku svých rodičů již od prenatálního období. Emoce dítěte můžeme rozvíjet i kvalitní četbou. V již zmiňovaném prenatálním období dítě vnímá veškeré podněty, které jsou mu zprostředkovávány skrze chování matky. Gravidní žena může svému dítěte již v počátcích svého těhotenství předčítat krátké a nenáročné příběhy. Můžeme sem zařadit třeba knižní publikace :Jak krteček ke kalhotkám přišel a Dobrodružství včelích medvídků. Jsem přesvědčená, že je při čtení nezbytná i přítomnost otce. Budoucí tatínek by se měl zapojovat při čtení a přitom hladit gravidní ženě rostoucí bříško, čímž uceluje svůj kontakt s dítětem. Dále je žádoucí aplikovat čtení i v postnatálním období, čímž přispáváme k uklidnění dítěte při probíhající adaptaci na okolní prostředí a osoby. Dále můžeme u tohoto dítěte pozorovat patřičný zájem o čtená slova. Pozornost a vztah dítěte ke čtení zvyšuje i tempo řeči při čtení, barva hlasu a délka čteného textu.
Děti, kterým rodiče již od útlého dětství čtou, dříve začínají mluvit. Řeč se u těchto dětí rozvíjí rychleji než u vrstevníků. V předškolním věku probíhá u zmiňovaných dětí zázeji socializace, děti netrpí přílišnou fixací na rodiče a okolní svět jim nepřipadá tolik nesrozumitelný. V předškolním období čtení navozuje u dítěte představu okolního světa, formuje jeho fantazii, posiluje řečnické dovednosti a připravuje na čtenářské dovednosti v první třídě.
Společné čtení v rodinném kruhu významně upevňuje a formuje vztahy v rodině. Všem nám je velmi jasné, že stoupá rozvodovost rodin v českých rodinách. Společné čtení zaručuje větší empatii, kohezi a pospolitost rodinných příslušníků. Stačí číst každý den jen chvilku a účinky na sebe nenechají dlouho čekat.
Co můžeme docílit čtením na Základní škole? Pravidelné čtení zde posiluje kvalitu čteného projevu, rozvíjí čtenářovu fantazii, gramatickou stránku projevu, slohovou vytříbenost žáků a velmi bohatou slovní zásobu. Žáci 2. stupně Základní školy si pravidelnou četbou formují své myšlenky, názory a spatřují v ní i svou volnočasovou aktivitu.
Sečtělí žáci na Středních školách tvoří samostatnou kategorii. Zastávají specifické názory, mluví jasně a srozumitelně, znají své přednosti i nedostatky, vystupují sebevědomě, netrpí komplexi méněcennosti, znají své životní cíle a smysl svého života.
Podporujme u dětí čtení. Co více nás může spojit než společná chvilka blízkých osob u dobré knihy. Každý z nás samozřejmě preferuje jiný žánr literatury. Nezáleží na tom, co čteme. Je důležité, že vůbec čteme. Omezme sledování nesmyslných a infantilních televizních pořadů, vypněme na chvíli počítač a omezme virtuální komunikace na internetu. Jsme lidé, tvorové společenští, předurčeni k tomu žít ve skupině lidí. Sedněme si společně ke stolu a čtěme. Více pro svůj intelektuální a osobnostní rozhovor udělat nemůžeme.
Můj osobní postoj ke čtení je velmi kladný. Rodiče mi i mé sestře již od útlého dětství předčítali. Na základní škole jsem četla i velmi náročné knihy (Psychologie bez duše – Karl Čapek). Četba mě velmi obohatila. Život bez čtiva bych si již nedokázala představit. Preferuji více žánrů literatury, protože se zajímám výrazně o okolí dění i dětí ve světě. Tento workshop mě velmi obohatil o přinesl nové informace.