Emocionální zdraví dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

Název tohoto workshopu mě zaujal na první pohled už jen kvůli tomu, že sama jako dítě jsem měla ke knihám hodně blízko. Je jasné, že děti dnes láká mnohem více elektronika a vymoženosti doby než knihy, věřím však, že i v dnešní době techniky se najdou mezi mladými čtenáři velcí nadšenci. Proto jsem se vydala na tento workshop, potvrdit si nebo naopak vyvrátit svůj názor.
Je jasné, že to, že já sama jsem patřila mezi mladé vášnivé čtenáře, je ve velké míře zásluhou mých rodičů, kteří mě ke knihám od mala vedli. Vše začalo tím, že mi sama maminka jako malé dívence z knih předčítala. To se samozřejmě, nejen dle mého názoru, odráží jak na emocionálním vývoji dítěte, tak na celkovém vztahu mezi rodičem a jeho ratolestí. Při předčítání knihy rodičem má dítě pocit jistoty, zázemí, spokojenosti a blízkosti mámu nebo tátou. Kromě těchto krásných pocitů si samo vybarví hrdiny knihy a do děje se může vžít, jak se mu jen zachce. A v tom je největší krása knih. Sama jsem si hlaví hrdinky svých oblíbených románů tvořila podle vlastní fantazie. Děj knihy jsem si mnohem více citově prožila, než kdybych jej zhlédla na filmovém plátně.
Velká chyba dnešní doby je to, že děti ke knihám nejsou vedeny. Pokud nejsou ve čtení podporovány rodiči a jsou pouze nuceny číst školní povinnou četbu, knihy si podle mě úplně znechutí. Kámen úrazu je jistě i právě ve školách. Ve svém okolí jsem se dozvěděla, že dnešní děti v mnoha školách si vůbec nemusí vést „čtenářské deníky“, které byly za mých školních let víceméně povinné. Čtenářský deník není povinná četba, právě naopak. Dítě si přečte knihu, na kterou má právě chuť a zapíše nejdůležitější údaje o knize. To (bohužel) po dětech v dnešní době vyžadováno není.
Čtením knih si děti zvětšují fantazii, utváří pohled na svět. Rozšiřují slovní zásobu a zlepšují své vyjadřování. Trénují paměť. Dnešní děti mají občas velký problém se vůbec slovně vyjádřit. Pokud nejsou vedeny jinak, veškerý svůj volný čas tráví u televize, počítačových her nebo internetu, kde doslova zakrní veškerý jejich rozvoj, ať už emoční a citový nebo rozvoj schopností a dovedností.
Kampaň Celé Česko čte dětem je určitě „dobrým tahem“. Středem zájmu nejsou knihy, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale dítě. Jde o věnování alespoň malé chvíle na předčítání dětem- v první řadě jde však o to strávit s dítětem denně alespoň kousek času. Užít si sebe sama navzájem, popovídat si, smát se spolu. Předčítání knihy může být jen pomyslnou třešničkou na dortu- rodič s dítětem si společně vytvoří hrdinu, prožijí děj a budou si mnohem bližší než u televize s miskou popcornu. Koneckonců, popcorn se dá jíst i u čtení knihy!