ÚVAHA Já a ty. Ty a já. Moji rodiče a škola

Ráda bych svou prací vyjádřila názor na projekt s názvem Pedagogika v praxi. O tomto projektu jsem se dozvěděla prostřednictvím svých známých. Nejdříve jsem se domnívala, že projekt je pouze pro studenty Pedagogické fakulty UP, ale poté, co jsem zjistila, že i já, studentka Právnické fakulty, se mohu těchto nabízených přednášek, workshopů, víkendových akcí a aktivit účastnit, jsem neváhala a přihlásila jsem se. Rozhodně jsem udělala dobře, protože díky workshopům, které jsem absolvovala, jsem se dozvěděla spoustu nových poznatků a záležitostí, které se mi rozhodně budou přínosem pro mé budoucí aktivity s dětmi, kterým se věnuji ve svém volném čase, a jsou mým obrovským koníčkem.

Nejvíce se mi líbily workshopy paní Mgr. Marie Zajícové - Já a ty. Ty a já. Moji rodiče a škola, Příčiny promiskuity a sexuální výchova. Podle mého názoru úspěch těchto workshopů byl zcela jistě zajištěn, a to právě osobou paní lektorky, která byla jedním slovem prostě úžasná. Nejen že uměla veškeré informace předat s naprostou lehkostí, samozřejmostí a neuvěřitelným elánem, ale hlavně byla upřímná, otevřená a „svá“, což významně ovlivnilo atmosféru stráveného času v malé uzavřené místnosti. Atmosféra byla neuvěřitelná v pozitivním slova smyslu. Dokázala nás naladit na notu absolutní pohody, i když jsme byli donuceni se v určitých aktivitách zcela otevřít okolí (pro mě absolutně neznámému).

Nyní bych se věnovala prvnímu workshopu Já a ty. Ty a já. Moji rodiče a škola. Na začátku jsem si nedokázala představit, co by tento název vůbec mohl obnášet, proto jsem byla příjemně překvapená obsahem tohoto tématu. Rozhodně to předčilo moje očekávání.

Podle mého názoru aktivity, které jsme absolvovali, nebyly přínosné pouze do oblasti pedagogické, ale také jsme měli možnost dozvědět se zajímavé informace o sobě. Velice se mi líbila aktivita spočívající v tom, že jsme si napsali na kus papíru nápis „Líbí se mi na tobě, že“. Každý si tento papír připevnil na záda a ostatní měli za úkol napsat, co se nám na konkrétní osobě líbí. Bylo to složitější v tom, že jsem ostatní neznala, a tak není vůbec jednoduché napsat, co se vám na neznámém člověku líbí. Přesto jsem byla velice příjemně překvapená, když jsem se dozvěděla, že „působím jako fajn holka, mám hezký úsměv, vypadám mile a upřímně“. Velice mě to potěšilo. A všichni, když si četli jejich vzkazy na papírech, se spokojeně usmívali. Myslím, že v dnešním světě plném přetvářky a shonu je hezké zastavit se a přečíst si pár milých řádek. Protože se mi to velice líbilo, navrhla jsem zahrát si tuto „hru“ na Silvestra pro zpestření svátečních okamžiků, také se všem velice líbila a byli příjemně překvapeni výsledkem.

V další aktivitě jsme si měli namalovat hlavu rozpůlenou na poloviny, z nichž jedna část představovala plus a druhá mínus. Poté jsme měli napsat do příslušných částí záležitosti a věci ve svém životě, které nás trápí, tíží, nenechají nás v klidu. Do plusu jsme měli zaznačit pozitiva v našem životě. Pro mě to byla velice zajímavá zkušenost. Zjistila jsem o sobě mnoho nových skutečností, které jsem si předtím neuvědomovala. Nebylo vůbec lehké rozhodnout se u některých záležitostí, zda patří do plusu či mínusu. Každopádně bylo zajímavé „zaškatulkovat“ si život na papír formátu A4.

Ve výčtu aktivit bych mohla pokračovat ještě dlouho, ale myslím, že člověku, který je nezažil, je můžu tak akorát popsat, ale nikoli dokonale přiblížit.

Workshopy bych rozhodně doporučila svým známým a už se nemůžu dočkat, až budu mít příležitost účastnit se dalšího. Rozhodně jsou dobrou zkušeností nejen pro pedagogy a lidi zabývající se prací s dětmi, ale také v mnoha případech otevírají část problémů, které si člověk běžně neuvědomuje.