Úvahy /

Emocionální zdraví dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

Workshop s tématikou kampaně Celé Česko čte dětem jsem si zvolila proto, že sama zastávám názor, že je velice důležité číst knihy a to určitě ne jen pro děti. O existenci této kampaně jsem dříve neměla ani tušení, ale přednášející Mgr. Eva Katrušáková nás do tématiky skvěle zasvětila a velice mě nadchla pro celou myšlenku.
Dnešní rodina je určitě jiná než bývala dřív. Od společných obědů a společenských her se všichni členové přesouvají k televizním obrazovkám a jiným technologiím. Méně a méně času tráví vyprávěním si a jinými společnými aktivitami. Možná se na všechny vyvíjí stále větší tlak. Rodiče jsou nuceni trávit mnohem více času prací, kterou si často nosí domů a mají ve většině případů opravdu málo času. Toto vnímám jako fakt. Na druhou stranu moje mamka vždycky říká, že rodiče si své děti mohou užívat omezený čas. Dětmi svých rodičů budeme vždy, ale dětmi jako takovými jsme všichni jen chvíli. Jedná se o několik vzácných let, kdy hltáme každé vyprávění maminky, táty, babiček atd. Rádi posloucháme jejich příběhy a rady. A potřebujeme je poslouchat. Navíc člověk je tvor společenský a potřebuje lidský kontakt. Tato potřeba se ale určitě nedá naplnit společným sezením u televizní obrazovky. Alespoň podle mého názoru. Rodina podle mě potřebuje být více spolu. Více komunikovat, mít více společných zážitků a společně strávených chvil. Tímto způsobem se podle mě vytváří pouta a ty jsou mezi blízkými lidmi nutné. V opačném případě se vzdalují a z rodiny se stává skupina spolubydlících.
Existuje zde určitě mnoho možností, jak ztmelovat rodinu a utužovat vztahy. Společné hry, vycházky a výlety jsou skvělou činností, ale nejjednodušší, nejméně náročnou a přesto velice účinnou cestou je společná četba. Věřím, že nějakou tu dětskou knihu doma najde každá rodina. Předčítáním pohádek a později u školáku společným čtením (střídáním se v četbě s dětmi) jim dáváme mnoho. Už pouze proto, že děti vnímají, že v tuto chvíli se věnujeme pouze jim a jsme tu jen pro ně. Prostřednictvím příběhů jim máme možnost předávat určité morální hodnoty a utvářet jejich osobnost. Rozvíjíme jazyk, paměť a představivost dětí. Učíme je myslet. Rozšiřujeme jejich znalosti, zlepšuje se jejich soustředění a podporujeme získávání vědomostí pro celý další život. Vytváříme pozitivní přístup dětí ke knihám a četbě jako celku.
Toto všechno vnímám jako fakta, která opravdu platí. Alespoň pro mne. Pamatuji si, jak mi čítávala babička. Pamatuji si, jak nám vychovatelky ve školce čítávály knížku před spaním. Knihu, kterou nám četly, nestihly dočíst a všechny děti ji dostaly jako dárek při odchodu ze školky. A pamatuji si, jak jsem se nemohla dočkat, až budu umět číst a dočtu si ji. Sama jsem četla svému mladšímu bratrovi i holčičce, kterou jsem hlídávala. A velice se těším, až budu jednou číst svým vlastním dětem. Já v knihách a čtení vidím veliké možnosti. Je to způsob, jak se zabavit, učit a poučit, naučit se vžít do situace a prožít ji. Rozvíjí fantazii, slovní zásobu a cit. Chtěla bych jednou dát alespoň svým dětem tento dar. Nadšení pro knihu. A největším dárkem pro mě by bylo, zahlédnout nadšení u nich.