Emocionální zdraví dítěte, aneb kampaň Celé Česko čte dětem

Eva Katrušáková, která tuto kampaň před šesti lety založila (po vzoru sousedního Polska a Ameriky), nám vykládala o vlivu čtení na dítě a vskutku jsme se dozvěděli mnoho nečekaných a překvapivých informací. Nadto nás hojně zásobila vtipnými a poučnými citáty, kde srovnávala například televizi s babičkou nebo domov s přístavem. Obecně se mi moc líbily její myšlenky a názory a s mnohými z nich se ztotožňuji. Například, že výchova musí probíhat černobíle, nebo že dnes se děti nerodí horší, pouze do jiného prostředí, nebo že můžeme dětem říkat co chceme, ale nejdůležitější je stejně příklad. Myslím si, že opravdu uhodila hřebíček na hlavičku, protože čtení je přesně to, co děti v dnešní uspěchané a přetechnizované době potřebují. Jak říká Evou citovaný moudrý muž (jehož jméno jsem si nezapsala): „Není nic lepšího co bychom mohli dětem dát než knihu, vlastně ano, náš čas.“
Velmi mě zaujalo také zaměření na hodnoty, které je třeba dětem předávat. Hodně mluvila o úctě, poctivosti, zodpovědnosti,...znělo to moc hezky po všech těch řečech o výkonu a konkurenci, které se na nás valí ze všech stran. Slova o tom, že se dítěti musí dávat láska bez ohledu na to jaké je, ať je chytré nebo třeba s Downovým syndromem, ať je hezké či ošklivé, ale že také zároveň potřebuje mít nějaké hranice, nám ukazovala krásnou zlatou střední cestu mezi dvěma velkými extrémy dnešní doby. A myslím, že právě těmto extrémům (tedy přílišnému rozmazlování, nebo sekýrování a dbaní na výkon) se snadno vyhneme, pokud budeme s dětmi trávit svůj čas a nenecháme je tak často se utíkat k počítačovým hrám a chytrým mobilům. I když Eva Katrušáková často mluvila i o tom, jaké má na děti s nějakým problém čtení vliv z hlediska dalšího vzdělávání (např. rozvoj slovní zásoby), byl tam znát především důraz na to, aby z nich vyrostly psychicky vyrovnané a optimistické bytosti se smyslem pro morálku a spravedlnost.
Všichni víme, že děti mají v dnešní době čím dál větší potíže s pozorností. Princip Tag Heuer Replica„30-ti sekund“ profesora Szlendaka, který tvrdí, že pokud dítě něco nezaujme do 30 sekund, nezaujme ho to už vůbec, nám to jen potvrdil. Všude okolo nás jsou důkazy o tom, že děti jsou agresivnější, méně přemýšlejí, nerady se učí, nemají rády autority...Přesto však bychom neměli klást tento vývoj situace za vinu dětem. Pokud jim dáváme do rukou zbraně snadno zahánějící nudu (televizi, počítač,...) nemůžeme se divit, že je využívají a nehledají už jiný zdroj zábavy či koníčka, který by jim kromě potěšení z něj samotného přinesl také něco navíc; ať už přátele, vědomosti, představivost nebo třeba zodpovědnost a pocit překonání se. Viňme tedy spíše sami sebe, než abychom házeli hnůj na děti, které jsou pohlceny barevností médií, ke kterým se uchýlily, když znovu a znovu narážely na bariéru nestíhajících dospělých. A zkusme místo toho nadávání něco udělat. Zkusme jim dát svůj čas.