zpět na detail: Desatero učitele
Vybrala jsem si ze spousty zajímavých workshopů ty, které jsem pokládala pro mě, studentku oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ, poutavé a pro moji budoucí praxi přínosné. V domnění, že z těchto tří vyberu jeden nejzajímavější, o kterém nakonec napíši, jsem prošla všemi mnou zvolenými workshopy. Ale kde se stala chyba? Není tak jednoduché říci: „Ano, tento byl nejlepší.“ Každý z workshopů mě zaujal a byl přínosný nejen do budoucí praxe, ale i pro mne samotnou. Dostala jsem na situaci jiný náhled.
Po dlouhém přemýšlení jsem se nakonec rozhodla pro workshop s názvem „Desatero učitele,“ který se konal 17. 3. 2011. Lektorka, paní Mgr. Klaudia Eibenová, na mě zapůsobila již při jejím vstupu do přednáškové místnosti. Vešla, zastavila se u dveří a čekala. Pomyslela jsem si: „Co to má být, to nás zkouší, jestli jsme si všimli, že už přišla?“ Najednou zaznělo ohromující „Nádech dva tři, výdech dva tři.“ tu chvíli jsme všichni zmlkli, začali jsme zhluboka dýchat a naše pozornost se již do konce upnula na ni. Uvědomila jsem si, že na mě udělala již nyní velký dojem.
Vyrušování figuranta hrajícího hyperaktivního žáka, což jsme se dozvěděli až později, mě velmi odpoutávalo od povídání paní lektorky a udivovalo mě, že ji to zanechává v klidu. Pro zklidnění používala jen pohled či mírný dotek. Myslím si, že je to umění, které se musíme naučit. Zůstat v klidu za každé situace, nenechat se tzv. vykolejit. Někdy však může nastat situace, kdy vyrušování je záměrné, s cílem „vytočit“ vyučujícího. Na tuto chvíli by měl být také kantor připravený, ale zvládnout tuto situaci je složitější. Domnívám se, že tady již nestačí jen pohled.
Přínosem pro nás byl souhrn informací o tom, co máme znát před vstupem do třídy, jak se zachovat nejen v krizových situacích, ale i „běžných.“ Za velmi důležité nyní považuji pochvaly. Chválit bychom měli často, a to i dětí, které nejsou tak nadané. Na každém dítěti si najít to, za co ho pochválit a tím ho motivovat na další činnost.
Abych řekla pravdu, tak mě docela zaskočilo, možná až vyděsilo, co na nás, budoucí pedagogy, může ve třídě a kolem školy zastihnout, na co si musíme dát pozor a čeho bychom si měli všímat a včas řešit. Proto doufám, že další workshopy a především praxe ve škole mě tyto situace naučí předvídat a zabránit jim. Chtěla bych se naučit vystupovat tak, abych si u žáků i rodičů získala přirozenou autoritu a stal se ze mě dobrý pedagog.
Workshop byl velmi poutavý, protože to nebylo přednášení jen teorie, ale především vyprávění osobních zkušeností, zážitků a nám bylo uděleno mnoho rad, jak se máme v které situaci zachovat, jak podávat rodičům určitý problém, apod. Byl pro mne v mnohém velmi přínosný a poučný, proto bych touto cestou chtěla paní lektorce Mgr. Klaudii Eibenové poděkovat.
Nakonec bych jen citovala paní lektorku. „Nikdy nezapomeňte, že celá třída je chytřejší než učitel.“ Budu si to pamatovat.