Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Emocionální zdraví dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

Já osobně velice ráda čtu už od dětství. Ale nějak jsem neměla povědomí o kampani Celé Česko čte dětem. Během přednášky jsem byla několikrát utvrzena v tom, že tato kampaň má větší smysl, než si mnozí z nás možná dovedou uvědomit.
Paní Mgr. Eva Katrušáková, která vedla přednášku, byla velice sympatická paní. Osvětlila nám co všechno kampaň obnáší. Knížky se čtou všude tak, kde o to projeví zájem. Ve školách a školkách čtou paní učitelky či učitelé, v nemocnicích chodí číst dobrovolníci. Tato kampaň není jenom o tom, že jeden „dospělý“ čte kupě malých posluchačů, jedná se o to, že dobrovolníci chodí číst do nemocnic třeba i pacientům, kteří budu za chvíli nebo již jsou plnoletí a proto musejí v kabely nosit nejrůznější knížky nejrůznějších žánrů, rodiče čtou svým dětem.
Když už se dostávám k tomu, že rodiče čtou každý den svým dětem, tato myšlenka se mi velice zalíbila. Jak paní Mgr. Eva Katrušáková během přednášky zdůrazňovala, že každodenní čtení není jenom o tom čtení. Je to převážně o tom, že rodiče tráví pravidelně nějakou dobu určitou činností se svým dítkem. Upevňuje se tím vztah mezi rodičem a dítětem v dnešní hektické době. Je to i činnost, která se musí dělat z „očí do očí“. Dítě má pocit, že mu rodič věnuje 20 minut minimálně denně a ten rodič je tam v tu chvíli jenom pro něj.
Tato kampaň funguje u některých našich zahraničních sousedů již nějakou dobu a jsou na to jenom samé pozitivní ohlasy. Přestože u nás tato kampaň funguje teprve „krátce“, mohla nám paní Katrušáková přečíst pár děkovných dopisů od rodičů, jimž tato kampaň pomohla změnit jejich děti. Nejvíce mě ovšem zaujal příběh jedné paní, která měla mentálně postiženou dceru. Doktoři jí říkali, že její dcera nikdy nebude mluvit, rozumět ostatním, … maminka se přesto nevzdávala a dceři po 3 roky četla každý den. S dcerou se začali dít zázraky, a dcerka se začala „uzdravovat“. Jakmile jsem toto uslyšela, nevěřila jsem že čtení má takové účinky na dítě. Nehledně na to, že když se dětem čte pravidelně, zlepší se jim slovní zásoba, dokáží se lépe vyjadřovat, umí lépe formulovat své myšlenky. A nejlepší je, že dětem tato láska ke knihám zůstane.
To vidím i na sobě samé, v porovnání s mým mladším bratrem. Mě rodiče vedli k tomu, abych si četla knížku, když mám dlouhou chvíli. A dodnes se mě to drží, kamkoliv jdu, beru s sebou pro jistotu knihu. Bratr takto vychováván nebyl. Ten když má dlouhou chvíli, jde si zapnout počítač. Na přednášce padla taková věta,dnešní děti přijdou ze školy rodiče se jich zeptají co bylo ve škole, dítě odpoví „nic“ a jde do svého pokoje a rodiče se o ně více nestará. Kdyby se dnešním dětem četlo, dopadly by tak, jak dopadly? Nebo by i oni ve volné chvíli sáhli po knize, která je plná dobrodružství, postaviček které si můžeme vysnít podle své představy?