Úvahy /

ÚVAHA: Neztratit víru v člověka: Protektorát očima židovských dětí

V dubnu jsem navštívila workshop Neztratit víru v člověka: Protektorát očima židovských dětí. Tento workshop byl realizován v Domě dětí a mládeže v Olomouci pod vedením Mgr. Marie Zahradníkové. Tento workshop jsem si vybrala, jelikož si myslím, že židovská tématika není zdůrazňovaná v dnešní době tak, jak by měla. Navíc mě toto téma zajímá, tudíž jsem se chtěla dozvědět nějaké další informace.

Nechci tento workshop nikterak kritizovat, ale co se mi moc nelíbilo, tak byla tuna dat, které na nás magistra nasypala. Ze začátku jsem se trochu orientovala, ale postupem času jsem se totálně ztratila. Druhá věc, která mi nebyla příjemná, bylo video, které nám bylo puštěno. Chápu, že to byla realita, bylo to to, co se dělo během druhé světové války, ale na druhou stranu mi to nebylo příjemné. Měla alespoň upozornit na některé nepříjemné pasáže a velmi škaredé obrázky.

Jinak se mi workshop velmi líbil. Určitě jsem si obohatila znalosti, co se týče koncentračních táborů, holocaustu a jiných věcí, které byli zmíněny. Co mě zaujalo, byli učebnice pro malé děti, ze kterých se učili. Šokovalo mě, že už děti byly vychovávány v tomhle ´´německém´´ duchu. Další věc, která mě zároveň překvapila, zároveň děsila, byli lavičky, které byly určeny jen židům. O těchto věcech se nikde neučí, nikde nepíše, nikde nemluví, tudíž toto beru jako velký přínos tohoto workshopu.

Dle mého názoru bychom tyto nedostatky učitelství měli vzít v potaz (každý byl na základní škole, každý se učil o druhé světové válce) a jako budoucí učitelé tuto informaci posílat dál. Určitě by tyto informace studenti užili dle svého názoru. Hlavně by každý měl vědět, co se dělo a uvědomit si, že i v dnešní době jsou lidé, kteří tento starý režim stále podporují.

Jelikož jsem sama navštívila koncentrační tábor a viděla jsem ty hrůzy a film o tom, jak to tam bylo rozděleno, tím více mě to dostalo. Tam jsem viděla jen to, co zůstalo, ale na workshopu jsem si to spojila i s činy a skutečnostmi, které jsou s nimi spojené.

Určitě bych tento workshop všem vřele doporučila. Zážitky z něj jsou nepopsatelné. Musím však uznat, že z Domu dětí a mládeže jsem odcházela, nebylo mi nikterak dobře a měla jsem smíšené pocity. Uvědomila jsem si, že o většině věcí jsem se dozvěděla až na workshopu z úst paní magistry a sama sebe jsem se ptala, jak je to možné, že nám o tomto zvěrstvu nevyprávěl nikdo dřív.