Úvahy /

Praktický průvodce waldorfskou pedagogikou - zážitkový seminář ve třídách Waldorfské školy Olomouc s odborným výkladem

Waldorfská pedagogika je pro někoho velmi široký pojem a pro jiné úplně cizí slovo. Jelikož jsem absolventka Střední pedagogické školy, tak již nějaké základy alternativní pedagogiky mám. Avšak co si přesně pod pojmem Waldorfská škola představit? Někdo si představuje klasickou třídu jen s trošku jiným pojetím vyučování. Někdo to bere jako styl výchovy. Pro mě to znamená zajímavou alternativu většinou nudného a stereotypního školství. Ve waldorfských školách jsou děti připravovány formou prožitku. K některým věcem co se učí, využívají různých pomůcek nebo například vlastního těla. Je však, otázka do jaké míry je tato příprava použitelná do dalšího života. Myšlenka alternativních škol mě zaujala, ale tento seminář mě o ní úplně nepřesvědčil.
Některé pasáže této pedagogiky jsou velmi zajímavé, ale jiné pro mne naopak nepoužitelné do dalšího života. Na děti sice není vyvíjený vesměs žádný tlak, nejsou známkovány známkami, ale mají slovní hodnocení. Myšlenka je to dobrá, ale mám tu zase otázku. Jak budou snášet hodnocení v životě? Paní přednášející nám říkala, že nic není špatně, protože ze všeho se máme poučit o chybě. Znova se ptám. Co za deset let v životě, kdy se tyto děti setkají s chybou, kterou jim společnost pěkně spočítá?
Naopak velké klady této pedagogiky vidím ve formě vyučování. Vyzkoušeli jsme si na vlastní kůži, jak se děti učí násobky. Využívají u toho rytmu a pohyby vlastního těla. Tento systém je pro děti určitě přínosný, ale velmi náročný pro učitele. Pozitivně hodnotím přístup učitelů k dětem, které jsou nadané nebo naopak slabší a na běžné ZŠ by to nezvládaly. Velmi zajímavá je také eurytmie, která je specifická právě pro tento typ škol. Líbila se mně také práce s pohybem. Děti nemusí mít hodinu tělesné výchovy, aby se hýbaly. Hýbají se např. při počítání, zpívání. Dále je velmi zajímavé jak děti z waldorfských škol umějí zapojit všechny smysly a mají dobře rozvinutou fantazii. Ale na druhou stranu si říkám. Proč by to nemohly umět i děti z běžných základních škol? Proč dnešní školský systém neumožňuje větší rozvoj i v této oblasti? Někdy to záleží opravdu jen na vyučujícím a jeho přístupu k výuce, ale bohužel pedagogy tlačí čas. Některé prvky jsou natolik zajímavé, že se je budu snažit využívat na mých praxích a poté v budoucí profesi.
Přesto i po tomto přiblížení waldorfské pedagogiky mám své pochyby. Je opravdu waldorfská pedagogika dobrá příprava na další studium? Nemají poté děti v dospělosti problémy v osobních nebo profesním životě?