Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

Dne 12. dubna jsem navštívila workshop pod názvem Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog. Na workshop jsem se těšila, protože problematika drogové závislosti mě zajímá jak u dospělých tak i u mladistvých.
Workshop bohužel nesplnil má očekávání, problém byl nejspíš ve špatně zvoleném názvu workshopu. Na začátku jsem si představovala úplně něco jiného, než jak to ve skutečnosti dopadlo. Vyloženě k tématu práce s drogově závislými jsme se dostali jen okrajově a to při praktické činnosti nás účastníků. Pánovi, který celý workshop vedl bych toho ani moc nevytkla. Problém prostě spočíval ve špatně zvoleném názvu celé akce. Pán mluvil velmi poutavě a bylo znát, že se o problematiku závislostí zajímá už delší dobu, stejně jako o práci s dětmi a mladistvými. Celkově bych odpoledne hodnotila spíš jako lehce filozofickou přednášku. Pan přednášející mluvil o závislostech celkově, čajem počínaje a drogami konče. Zdůrazňoval, že člověk může být závislý prakticky na čemkoliv. Podstatnou část workshopu mluvil na téma závislosti na počítačových hrách a virtuálním světě. Tento problém je velmi aktuální a v porovnání s drogami daleko mladší. Jen mi tam pořád trochu chyběly ty drogy z názvu, o kterých se pán moc nezmiňoval, pouze o marihuaně. Marihuana je u dnešní mládeže velmi populární, a když se zeptáte skupiny mladých lidí, jestli tuto měkkou drogu někdy zkusili, většina z nich vám řekne, že s ní nějaké zkušenosti má. Pan přednášející zdůrazňoval to, že když jsme pod vlivem nějaké látky, ať už třeba jen alkoholu, který holduje značné toleranci, nevnímáte okolní svět ani sama sebe reálně, realita je pod vlivem návykové látky značně pokřivená. Tudíž nám chvíle strávené pod vlivem těchto látek nemůžou být ničím přínosné. Nebo například člověk, který celé dny sedí u počítače a hraje hry, nemá v podstatě žádné reálné zážitky. V části workshopu, kde jsme měli pracovat my účastníci, jsme dostali za úkol ve skupinkách vytvořit plán, jak bychom vyřešili problém mladistvého, který ve svém volném čase hraje jen hry na počítači a nedělá nic do školy. Tato část workshopu mě bavila, některé skupinky měli zajímavé návrhy a celkově jsme se shodli na tom, že dotyčného by bylo potřeba nalákat na nějakou jinou činnost, na nějaký nový koníček, který by ho bavil aspoň tolik jako hraní počítačových her, dále snaha začlenit ho do kolektivu např. sportovního, spolupráce s rodiči apod.
Celkově mám z workshopu dobrý pocit, bohužel jsem byla trochu zklamaná, protože jsem čekala něco jiného a hlavně víc informací, které se mi nedostali. Ale opravdu kladně hodnotím výběr přednášejícího.