Škola hrou a svět v obrazech

Než jsem nastoupila do prvního ročníku na Univerzitě Palackého, doporučila mi kamarádka, abych si zapsala předmět Pedagogika v praxi, jelikož s ním má velmi dobré zkušenosti. Řekla jsem si tedy, že to zkusím, přece jen nemám vůbec co ztratit. Když jsem si záhy na to vybírala workshopy, kterých se zúčastním, časově mi vyhovoval zrovna ten, který nesl název Škola hrou a svět v obrazech. Nestuduji na Pedagogické fakultě a můj obor neobsahuje žádné předměty týkající se tohoto tématu, tudíž mám pouze velmi okrajové vědomosti v okruhu pedagogiky. Bylo mi jasné, co si můžu představit pod spojením „škola hrou“ a také mohu konstatovat, že jsem nebyla daleko od pravdy. Co mě však překvapilo, byla tématika Waldorfských škol. Tento pojem jsem před absolvováním workshopu snad nikdy neslyšela. To se asi také odrazilo na vstupním „dotazníčku“, který nám byl na začátku přednášky rozdán.
Na začátku tříhodinového „maratonu“ se nám představila paní Mgr. Libuše Vlasáková. Byla to velmi příjemná paní a záhy jsme také mohli zjistit, že byla učitelkou na jedné z Waldorfských škol. Celý workshop se nám snažila názorně ukázat, jak probíhá výuka na waldorfských školách. Mohli jsme si sami vyzkoušet metody učení, které se nám snažila vysvětlit. Nejednalo se jen o sedavé aktivity, nýbrž také o aktivní pohybové činnosti, které mají dětem pomoci rozvíjet nejrůznější schopnosti, jako prostorové myšlení, fantazii, pohyb, společenskost, ale také mnoho dalších. Celá tato metoda mě zaujala, jelikož jsem se s ní zatím nesetkala a bylo to pro mě něco naprosto nového. Otázkou však zůstává, zda je tento způsob efektivní. Celé tato přednáška mě nutila zamyslet se nad opravdovým smyslem waldorfské výuky. Po workshopu jsem měla možnost celou situaci zpětně zhodnotit a dohledat potřebné informace. Je pravda, že se tato metoda mnohým rodičům nelíbí a staví se k ní spíše skepticky. Musím se přiznat, že můj názor se příliš neliší. Tato přednáška se mi opravdu velmi líbila, bavila mě, a věřím tomu, že děti chodí do a ze školy opravdu nadšené. Je naprosto bez pochyby, že rozvoj fantazie je u dětí studujících na waldorfských školách mnohem rychlejší, než na obyčejných základních školách. Je však nutno zhodnotit, zdali je opravdu tak důležité, aby se dítě vyvíjelo spíše tímto směrem, či si prožilo „obyčejný život“ na základce. Dle mého názoru je opravdu důležité dát dítěti silné základní vzdělání, aby se mohlo později rozhodovat samo, jestli další léta stráví studiem na gymnáziu, či se vyučí nějakému oboru. Nemohu si pomoct, ale v případě waldorfských škol se mi zdá, že je menší procento dětí, které jdou ze základní školy na střední školu a nemají při studiu potíže. Nemohu však hodnotit, jelikož se jedná jen o čistě můj subjektivní názor a nemám potřebné informace ani zkušenosti.
Paní Vlasáková mi tyto tři hodiny opravdu zpříjemnila, vyzkoušela jsem si jaké to je být v pozici učitele a zjistila jsem, že bych neměla dostatečné umělecké nadání a cítění. Věřím, že ne každý se může stát učitelem a je pro to zapotřebí spousta předpokladů, které mě bohužel chybí. Jsem však ráda, že jsem se této přednášky zúčastnila, protože jsem si zase rozšířila své obzory úplně jinde, což není vůbec špatné. Věřím tomu, že budoucí pedagogové informace, které se na tomto workshopu dozvěděli, jistě užijí v budoucnu v praxi. Bylo by mi ctí, kdybych mohla být teď zase já tou kamarádkou, která bude moct tento předmět doporučit budoucímu prvákovi.