Úvahy /

Škola hrou a svět v obrazech

Dne 5.4.2012 jsem se zúčastnila workshopu na téma Škola hrou a svět v obrazech pod vedením paní Mgr. Libuše Vlasákové. Téma odpoledního workshopu mě opět přimělo se zamyslet nad výhodami a nevýhodami waldorfské školy.
Nestuduji učitelský obor, a proto jsem uvedené téma vnímala více z pohledu veřejnosti – potenciálního rodiče než z pohledu pedagoga. Během workshopu mi hlavou prolétla otázka: Dala bych své dítě studovat do waldorfské školy? Není to vůbec lehká otázka, jelikož odpověď jej může ovlivnit po zbytek života.
Princip waldorfské školy jsem se učila ve škole, okrajově znala z médií a přiznám se, že mě velmi zaujal. Byla jsem nadšená, že může existovat škola bez stresu, děti se učí pomocí her, hodnocení je slovní a motivující, paní učitelka je náš rádce, nikoliv diktátor atd. Znělo to jako pohádka. Bohužel mé nadšení lehce opadlo, když jsem jednoho dne vyslechla rozhovor dvou maminek v autobusu. Jedna z nich měla dítě právě ve waldorfské škole a stěžovala si, že děti jsou v učení pozadu oproti dětem, které navštěvují klasickou školu a uvažovala, že své dítě přeloží do klasické školy. Byla by to chyba? To se dnes už asi nedozvím.
Ovšem díky workshopu paní Mgr. Vlasákové jsem mohla více nahlédnout pod pokličku waldorfské pedagogiky a přiznám se, že jako dítěti by se mi takové vyučování líbilo a chodila bych do školy s úsměvem a chutí. Velkou roli zde hraje osobnost pedagoga, který se stává pro děti průvodcem na cestě ve vzdělávání a vštěpuje jim kladný postoj k učení. Spokojené dítě, které má chuť se učit, touží po nových vědomostech, je kreativní a vyzařuje z něj pocit štěstí, je určitě sen každého rodiče.
Na druhou stranu se zamýšlím nad otázkou: Jak děti z waldorfské školy zvládají např. vstup na vysokou školu, kde se nevyučuje podle zásad waldorfské pedagogiky a dítě je „hozeno“ přímo do reality? Není to pro ně příliš stresující? Dokážou zvládnout nároky, které jsou na ně dennodenně kladené? Tyto otázky si určitě pokládá většina rodičů při svém rozhodování a je potřeba na ně znát odpovědi. Osobně pokud bych se u svého dítěte rozhodla pro klasickou školu, ráda bych některé techniky z waldorfské pedagogiky přenesla do osobního života např. při učení problematického písmenka, hodnocení domácí přípravy ústní formou apod.
Dítě by se mělo do školy těšit a radovat se z každičkého pokroku, mít pocit, že někam patří, že je jedinečné ovšem ne zase příliš odlišné než ostatní. A pokud mu k takovému pocitu pomůže waldorfská pedagogika, jsem pro všemi deseti.