ÚVAHA: Mentální anorexie a bulimie – novodobé projevy nepřijetí sebe

Jako téma své úvahy jsem si vybrala mentální anorexie a bulimie, jelikož je to velmi nebezpečným problémem a to nejen dnešní společnosti plné „krásných“ modelek z časopisů a televize.

Pohled do historie:
Když jsem se začala o této problematice zajímat více, pohlédla jsem i na historické kořeny mentální anorexie a bulimie. Byly doby, kdy si ženy deformovaly těla korzety, kdy schválně ve svém těle pěstovaly tasemnici, kdy císařovna Sisi chodila na šílené výšlapy do hor s jedním jablkem (a to ho často ani nesnědla). Právě o Sisi jsem se dozvěděla spoustu věcí, jelikož trpěla právě mentální anorexií. Vím, že díky častému zvracení po jídle, neměla skoro zuby a zápach z úst rozháněla vějířem. Jezdila také hodně na koni, jelikož to bylo velmi fyzicky náročné a víc zhubla. Kvůli její hubenosti jí padali vlasy, měla odpornou pleť a svraštělou kůži a její pás byl až šíleně útlý. Svou váhu si kontrolovala třikrát denně. Tak tohle je ta krása, o kterou bychom měli stát?

Přítomnost:
Je až děsivé, jaké vzory mají dnešní mladá děvčata. V časopisech, v televizi, na internetu – jsou všude! Štíhlé, překrásné modelky, herečky a zpěvačky...vzory mladé generace. Co vidí na prvních stranách časopisů? Krásné bezchybné herečky, zaručené diety, cviky na hubnutí a tvarování postavy, triky jak zakrývat své nedostatky.
To, že ty herečky z titulních stran mají vyretušované celé tělo i obličej, že ve skutečnosti nejsou tak dokonalé, to už nikdo nevidí! Proto mám radost, když je někde fotka takovéto superstar nevyretušovaná, tato žena není namalovaná a v teplákovce si vyjde na procházku. Když mladé holky vidí, že tyto hvězdy mají taky problémy s pletí, mají vrásky, někde jim trčí nějaký ten „špíček“ a vypadají vlastně jako každý obyčejný člověk.

Nedávno jsem měla tu možnost vidět ženu, jenž trpí mentální anorexií. Tato paní vypadala skutečně jako sama smrt. Nejvíce mě šokovalo, že i když byla mezi dívkami, které vážili minimálně o 15kg a více než ona, tak jí připadalo, že je z nás nejtlustší. Jde vidět, že tento problém je opravdu psychického rázu a je třeba vyhledat odborníky, kteří ví jak pomoci.

Já sama na sebe zažívám jistý tlak na moji postavu. Podle mě mám normální váhu, BMI mám v pořádku, jím dobře a hlavně ráda. Bohužel se mi každý týden stane, že mi někdo řekne, že jsem strašně hubená, jiný mi řekne, že bych měla začít cvičit, další že jsem přibrala. Musí každý řešit váhu? Není důležité, aby se člověk se svou váhou cítil dobře? Myslím tím však normální, zdravou váhu. Myslím, že u lidí s váhou v limitu BMI by se nemělo řešit nějaké to kilo. Přijde mi úplně mimo, když štíhlá dívka řeší, že by měla zhubnout, protože je tak „strašně tlustá“. Nebo že si nemůže vzít krátkou sukni, protože má „tlustá stehna“ a stydí se za to!

Nejhorší zážitek s touto problematikou jsem měla, když mojí spolubydlící, která měla nízké sebevědomí kluk řekl, že s takovou tlusťoškou na rande nepůjde. On to nemyslel vážně, chtěl si z ní pouze udělat legraci. Tato slečna to však vážně vzala a i když měla normální váhu, začala abnormálně cvičit, skoro nejedla a co snědla, to většinou vyzvracela. I takto může vzniknout mentální anorexie. Pouze díky hloupému žertu vysněného chlapce. Je strašidelné, jak málo stačí k tomu, aby si člověk doslova sáhl na život.

Proto když se mě nějaká slečna zeptá, jestli v něčem nevypadá tlustá, jestli by neměla zhubnout odpovím, že je krásná taková jaká je! Nezměnila bych na ní vůbec nic! A jestli jí někdo řekne opak, tak je to u mě vyložený hlupák.