Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Je moderní býti vlastenci?

Je moderní býti vlastenci? Na tuto otázku bych rád znal odpověď a bohužel jsem se ji nedozvěděl ani na workshopu s tímto názvem. Ztráta času? Vůbec ne. Při příchodu na seminář jsem očekával filozofickou debatu a diskuzi na téma, zdali je vlastenectví přežitek nebo má stále co říci a dát mladší generaci. Nic s toho však nebylo na pořadu dne. Na místo toho jsem dostal neocenitelné zkušenosti z oblasti projektového vyučování. Magistra Petra Hedrichová mi ukázala, co vlastně znamená projektové vyučování. A co to tedy je?
Projektové vyučování pojímá výuku z úplně jiného konce. Nesnaží se do studentů natlačit tisíce informací, nenutí se studenty biflovat věci, které pak nedokáží ani použít. Jde na to jinak a podle mne mnohem lépe. Dobrou motivací se začnou učit sami, začnou si osvojovat práci ve skupině, rozvíjet kritické myšlení a to vhodným a nenásilným způsobem. Což je podle mě právě to, co se má ve školách učit.
Magistra Hedrichová neřekla, zda je důležité být nebo nebýt vlastenci. Kdyby, nám řekla svůj názor, znamenalo by to již zmíněnou dlouhou diskuzi, která by stejně k ničemu nevedla. Raději nám ukázala, jak donutit přemýšlet o podobných tématech samotné studenty. V rámci běžných hodin, lze díky několika projektům donutit studenty zapřemýšlet nad daným tématem, sepsat pro a proti a následně si i vlastní stanovisko obhájit. Jediný problém je v získání zájmu samotných studentů. Ale i pro ně je myslím tento styl lepší a rozhodně zajímavější a v rámci dlouhodobějšího učebního plánu si studenti jistě zvyknou a tento přístup ocení. V rámci těchto hodin lze podle mě odhalit zárodky budoucích problémů. Ať už by se tyto problémy týkaly vnitro třídních problémů, nebo i daleko závažnějších jako zárodky rasismu, xenofobie apod. Je diskutabilní zdali a jak bychom tyto informace měli využít (myšleno my teoreticky budoucí učitelé), ale tato polemika je na další a delší úvahu než je tato.
Proč se však tato metoda neučí běžně? Proč se poprvé (tedy opravdu s někým kdo zkušenosti z tohoto druhu vyučování má, ne jen teoretické znalosti s knihy) a ještě ne v povinné výuce, ale „jen“ v rámci projektu Pedagogiky v praxi. Kde tedy máme, my jako budoucí učitelé, sbírat zkušenosti a brát inspiraci do budoucího povolání. Až v praxi, která stejně není dostatečná? Nebo až v práci? To je podle mě hodně pozdě. Proto bych ocenil více takových akcí a s hlavně s tak kompetentními lektory jako je magistra Petra Hedrichová.