Úvahy /

Jak na nápravu poruch učení od 2. stupně ZŠ

Pedagogika v praxi mi přijde jako skvělý nápad, jak zábavně a poutavým způsobem při „posezení“ nad daným tématem nejen získat kredity, ale také se dozvědět mnoho zajímavých informací. Při vybírání workshopů mi ihned padl do oka workshop s názvem Jak a nápravu poruch učení od 2. Stupně ZŠ. Téma mi přijde velice zajímavé a v dnešní době i aktuální. Dne 22. 3. 2012 jsem se tohoto workshopu zúčastnila a upoutal mě natolik, že jsem se rozhodla napsat úvahu právě na toto téma.
V dnešní době usedá do školních lavic stále více dětí s některou ze specifických poruch učení. Já osobně si myslím, že nejde o to, že by bylo více dětí s těmito poruchami, ale jsou dostupnější možnosti, jak na tyto poruchy přicházet a jak je napravovat. I přes vymoženosti dnešní doby je však spousta lidí, kteří nejsou, dle mého názoru, o specifických poruchách učení dostatečně informováni. Zdárným příkladem toho je můj nedávný zážitek z městské kavárny s dětským koutkem. Obsluha si povídala s jednou z návštěvnic kavárny o zlobivých dětech, které spolu se svými maminkami kavárenský dětský koutek navštěvují. Popisovala jedno z dětí, které bylo podle jejích slov neposedné, nevydrželo u činnosti, neposlouchalo maminku. „Ten kluk má určitě nějaký ten dis!“ Zhodnotila prodavačka malého chlapce. To mě v mém názoru, že lidé nejsou o SPU dostatečně informováni, utvrdilo a donutilo se nad tímto tématem ještě více zamyslet.
Když zavzpomínám na svá léta na základní škole, uvědomuji si, že i mezi mými dnes již bývalými spolužáky se objevovaly děti s některou ze specifických poruch učení. My „zdravé“ děti jsme o tom ovšem nebyly nijak informováni, jen jsme byly poučeni o tom, že daný spolužák má úlevy v českém jazyce, že se mu nesmíme smát a jeho „výhody“ respektovat. Jako děti jsme však nerozuměly tomu, proč by měl mít někdo úlevy a někdo ne. To také dle mých vzpomínek vyvolávalo konflikty mezi dětmi a dítětem s SPU. Dítě bylo díky svým „úlevám“ mezi ostatními dětmi méně oblíbené. Neměly jsme ani ponětí, proč má mít náš kamarád úlevy. Ovšem i neinformovanost některých pedagogů přinášela dítěti s SPU ve vyučování značné problémy. Označování typu „to jsi ty“ nebo „tady to máš zjednodušené“ jistě nebylo dítěti příjemné, dokonce jej to dle mého názoru mohlo až ponížit.
Díky studiu na UP se s pojmem specifické poruchy učení setkávám poměrně často a myslím si, že o tomto tématu mám přehled, a pokud mám možnost a příležitost, vždy se s někým ráda podělím o své znalosti a zkušenosti. Netuším, zda informovanost pedagogů i dětí v dnešní době na ZŠ postoupila kupředu, ale pevně v to doufám. Ovšem široká veřejnost by měla mít o pojmu specifické poruchu učení větší přehled. Už jen kvůli dětem, které přeci nejsou jen kvůli tomu, že mají problémy například se čtením, horší. Někdy je to právě naopak. Podívejme se například na pana A. Einsteina nebo Ch. Darwina…