ÚVAHA: Rytmus, zpěv a tanec pro rozvoj a harmonizaci osobnosti

V letošním letním semestru jsem měla možnost strávit dva dny v rámci projektu PVP pod vedením manželů Kratochvílových, se kterými jsme se seznamovali s primitivními nástroji, zkoušeli rytmické tance a cvičili hlasivky zpěvem.

Zaujalo mě, jak málo stačí k tomu, aby se člověk odreagoval. Stačilo, abychom dostali bubny do rukou a rázem se z nás účastníků stali lidé s úsměvem, kteří odložili své všední starosti společně s bundami v na věšáku. Možná že každému z nás nebylo darováno do vínku toliko schopností ke hraní na hudební nástroj, ale i přesto bychom měli zanevřít na jakýkoliv způsob hudebního projevu? Snad kvůli strachu z toho, že nemáme takový skvělý hudební sluch jako ten vedle, se vyhýbáme i těm jednoduchým nástrojům. Nástrojům, díky nimž se dokážeme uvolnit, zaposlouchat se do tónů a rytmu druhých nástrojů a v pravý okamžik přidat svůj nástroj nebo sami pro sebe popustit uzdu fantazii, kreativitě a vyjádřit své pocity, náladu pomocí nástroje.

A musíme nutně hudbu prakticky provozovat nebo stačí být pasivním posluchačem? Snad z aktivního hraní bychom mohli mít dobrý pocit nebo bychom to mohli brát jako určitý způsob seberealizace. Pasivní poslouchání hudby bych však rovněž nezavrhovala. Myslím si, že styl poslouchané hudby ovlivňuje naši psychiku. Ne jednou máme špatnou náladu z depresivně či melancholicky laděných písní, ale také nás může naše oblíbená písnička naladit na tu správnou vlnu. Otázkou tedy zůstává, která forma je tedy prospěšnější pozitivnímu naladění a uvolnění? Ovlivňuje naše nálada výběr stylu hudby, a tak zvolená hudba prohloubí ještě více náš stav smutku nebo je lepší šáhnout po nástroji, díky kterému vyjádříme naše pocity a odreagujeme se?

Možná že bychom už děti měli podporovat v rozvoji v oblasti hudby, učit je hrát na hudební nástroje, cvičit jejich hlasivky. Jak ale dětem ve škole ukázat, že jsou důležitým prvkem hudebního tělesa, i když nemají všechny stejně dobrý hudební sluch a že každý z nich je důležitý pro to, aby dotvářel vznikající hudbu tím, jak sám promluví skrze nástroj? Na slova často klademe velký důraz a snažíme se o to, aby byla co nejlepší, ale zkusme děti povzbudit k tomu, aby se odvážily vzít alespoň nějaký z primitivních nástrojů do ruky a zapojily se. Možná že se jim hned na poprvé nepodaří trefit správně rytmus, ale cvičením snad vše bude spět k lepšímu. Myslím si, že důležitým krokem je dát dětem pocit jistoty, že i ony, ač nemají tak dobrý hudební sluch, mohou ze sebe druhým dát mnoho dobrého, že i ony mohou přispět svou troškou do mlýna, jak se říká.