Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

DESATERO UČITELE

Dne 22.3.2012 jsem navštívila první workshop ,,Desatero učitele“. Bylo to vůbec moje první takové sezení, které jsem navštívila. Nevěděla jsem, jak bude přednáška probíhat, byl to přece jen tříhodinový kurz. Říkala jsem si, jestli jsem udělala dobře, že jsem se přihlásila na tyto workshopy, jestli pro mě budou přínosem. Toto sezení bylo zaměřeno na rady začínajícím učitelům, ale také na pomoc pro současné učitele. Už samotný začátek sezení mě zaujal, do sálu vešly dvě energické paní učitelky a rázně pozdravily: ,,Dobrý den, děti.“ Naše reakce byla zpočátku nejistá. Paní učitelka tedy svůj pozdrav zopakovala a vysvětlila nám, jakou odpověď od nás čeká. Okamžitě jsem pochopila, že dnes nebudu jen pasivním posluchačem, ale že se všichni na tomto sezení budeme podílet. Překvapilo mě, že byly paní lektorky zaměřené na 2. stupeň, zpočátku jsem si říkala, že to asi nebude nic pro mě, ale nebylo tomu tak. Nakonec jsem pochopila, že dnes už se chování na 1. a 2. stupni opravdu až tak výrazně neliší. Také si myslím, že jako učitelé bychom měli být připraveni raději na horší situace, abychom ty lehčí snadněji vyřešili. Již v samotném začátku sezení nám lektorky předváděly, jak správně vstoupit do třídy a jak se představit. Vysvětlily nám, že příchod učitele do třídy a jeho pozdrav může mnohdy velmi ovlivnit průběh celé hodiny. Radily nám, jako začínajícím učitelům, abychom si před úplně prvním vstupem do třídy pořádně připravili a nacvičili celý příchod i náš pozdrav. Dokonce jsme si mohli před celým sálem vyzkoušet, jak bychom se při vstupu zachovali. Celé sezení bylo zpestřeno názornými ukázkami situací, se kterými se určitě někdy setkáme. Před začátkem workshopu byl vybrán jeden student, který se bude chovat neukázněně. Můžu říct, že mě jeho chování v průběhu sezení dost rozčilovalo, paní lektorky ho vždy ale dokázaly napomenout a jeho chování tím zkrotit. Každou jejich reakci nám okomentovaly, proč se právě tak zachovaly a co bychom v této situaci měli správně dělat. Překvapila mě jedna reakce paní učitelky, kdy neukázněný žák hodil papírek do sálu. Lektorka na to zareagovala: ,,Tak kdo bude tak hodný a papírek zvedne? Moc mu za to poděkuju.“ Tato reakce mě zaskočila, žádné napomenutí nic, jen prosba. Vysvětlily nám, že je důležité vždy na danou situaci zareagovat, že bychom se měli vyhnout rozkazovacímu způsobu a žáky žádat, zachovat si přátelský přístup. Zdůrazňovaly nám, že vůbec nejdůležitější je pochvala, že si musíme jako učitelé vždy najít něco, za co bychom mohli žáky pochválit např: za smazanou tabuli, pořádek ve třídě.
Tento workshop byl pro mě velkým přínosem, protože právě tresty jsou velmi vážným tématem. Také nekázeň a neschopnost učitele se s ní vypořádat může jemu i celé třídě vyučovací proces velmi ztěžovat a znepříjemňovat. Můžu říct, že rady paní učitelek pro mě byly velmi užitečné. V průběhu workshopů byly situace, kdy jsem přemýšlela, jak bych se s tímto problémem vypořádala já, jestli bych také dokázala tak zareagovat jako ony. Doufám jen, že s přibývající praxí budu schopná zvládat obtížnější situace a budu schopná je správně řešit, aby v mé třídě byl řád a respekt, ale také příjemná atmosféra a pohoda.