zpět na detail: Desatero učitele
DESATERO UČITELE
Ve čtvrtek 22.3.2012 jsem se zúčastnila prvního ze tří workshopů s názvem „Desatero učitele“. Tento workshop byl zaměřen především pro učitele 2. stupně ZŠ, což mě – jako studentku oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ ze začátku trochu mrzelo. Brzy jsem si však uvědomila, že se v poslední době chování žáků prvního a druhého stupně už příliš neliší a že se mi cenné rady od učitelek Mgr Eibenové a Mgr. Vincenciové budou v budoucí praxi jistě hodit. Žáci prvního stupně dávají mnohdy svým chováním patřičně najevo, že už nejsou tak bezproblémoví, jako tomu bylo dříve. Příliš brzo začínají vystrkovat růžky a svým chováním se někteří vyrovnají i o pár let starším spolužákům na druhém stupni, kterými cloumá puberta.
Celý workshop začal velmi tematicky. Lektorky vstoupily do sálu a my se rázem staly žáky druhého stupně ZŠ. „Dobrý den, děti“ a my krátce a zřetelně „Dobrý den, celý den“. Lektorky nám sdělily, že už na příchodu učitele do třídy velmi záleží a že mnohdy ovlivní průběh celé vyučovací hodiny. Žáci velmi dobře vycítí, jakou má učitel náladu a dovedou si představit, v jaké atmosféře bude hodina probíhat. Zda milá, přátelská nebo stresující. Ano, záleží hlavně na žácích – složení třídy, ale každý správný učitel by měl být připraven na všechno – počínaje vstupem do třídy.
Celý workshop byl zpestřen mnoha praktickými ukázkami, které byly pro nás nejen velkým přínosem, neboť jsme si mohli vše lépe představit, ale také jakýmsi oživením tříhodinového povídání. Největší zásluhu na tom měl jistě jeden student, který se choval jako neukázněný žák. Celou dobu se snažil workshop narušovat svými nemístnými poznámkami a houpáním se na židli. Nejen mě, ale i ostatním to dost vadilo. Ale lektorky ho vždy s přehledem na pár vteřin utišily a mohly se dále věnovat nám. Co bych, já, udělala na jejich místě? Zvládla bych bravurně vyřešit tuto situaci? Těžko říct. S vedením dětí už několik zkušeností mám, ale stoupnout si před tolik lidí a zjednat si pořádek – tak v tom už si tak jistá nejsem. Už jsem doufala, že toho rušitele ze sálu vyhodí, když nám s úsměvem na tváři vysvětlily, že se jedná o předem domluveného figuranta, který má navodit atmosféru vyučovací hodiny.
Nejvíce bych na tomto workshopu ocenila, že nám byly uváděny samé příklady z praxe, které jsou pro začínající učitele více jak důležité. Učitelé by měli mít pořád oči na stopkách a předvídat veškeré možné situace. Je nutné si hned od začátku učitelské praxe stanovit hranice, za které nelze vstoupit a pořádně je s nimi žáky seznámit. Velkým přínosem bylo pro mě i „Desatero učitele“ – seznam jakýchsi pravidel, kterými by se měl řídit každý učitel – jak učitel prvního stupně, druhého stupně, tak i středoškolský učitel. Žádné pravidlo pro mě nebylo neznámé, o všech jsem již několikrát slyšela, ale velmi oceňuji, že byly tak přehledně uspořádané na jednom listu. Tento seznam jsem si schovala a věřím, že se mi v budoucnu bude jistě hodit. Určitě by se s ním měl seznámit každý kantor.
Závěrem bych chtěla říct, že už teď se těším na další zajímavé a především praktické workshopy, které mi do značné míry umožní, aby se ze mě časem stala kvalitní učitelka, která dokáže předat své zkušenosti ostatním.