Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Anglicky všemi smysly není nesmysl

Dne 12. Dubna jsem se zúčastnila svého posledního workshopu, který se zabýval otázkami výuky angličtiny na základních školách. Do tohoto workshopu jsem se přihlásila hned z několika důvodů. První z nich byl můj postoj k angličtině. Na základní škole jsme měli hodiny angličtiny, kterou vedla paní učitelka, co byla asi tak o dvě lekce dopředu než my žáci. Angličtina byla na naší škole něco nového a neznámého a většina učitelek se zaměřovala spíše na němčinu. Na naší škole panoval trend, že slabší žáci (ve smyslu horších výsledků ve škole) byli přetahováni do němčiny a angličtina byla jen pro ty „lepší!“ Proto mě tyto hodiny moc nebavily. Jelikož to paní učitelka moc neovládala, nebyla v hodinách nijak kreativní. Na střední škole nás učila paní učitelka, která byla sice dobrá v angličtině, ale studentům nedokázala své vědomosti předat. Z těchto důvodů jsem měla na angličtinu vždy spíše negativní názor. Další důvod, proč jsem se přihlásila na workshop, byl získat inspiraci, jak bych mohla pokud možno co nejzajímavějším způsobem děti učit anglický jazyk. Chtěla bych se totiž vyvarovat všech chyb, které mi angličtinu znechucovaly. To by se ale stávat nemělo, nemyslíte? Zvlášťe v dnešní době je výuka angličtiny velice důležitá. Kde jinde by si měly děti zamilovat angličtinu, když ne ve škole? Myslím si, že zvláště první stupeň je ten nejdůležitější. Pokud si jakýkoliv předmět nezamilujete už od základky, tak už se to snad nikdy nepovede.
Paní lektorka na mě působila velice příjemným dojmem. Na tomto workshopu jsem se opravdu nenudila. Hráli jsme různé hry, zpívali a byla to veliká legrace. Během tohoto workshopu mě napadala spousta otázek. Například jsem se zamýšlela nad tím, jestli každému vyhovují hry, kde se jen zpívá? Tohle byl největší kámen úrazu. Studenti se totiž rádi zapojovali do her, ale jakmile se muselo zpívat, hodně lidí to odradilo. Ale to je jen detail, protože jak si každý svou hodinu udělá, taková bude. Když nám nejde zpěv, vymyslíme jinou aktivitu. Nebyla to taková ta tradiční přednáška, kdy jeden přednáší a ostatní u toho spí. Právě naopak to byl workshop založený na tom, nás co nejvíce zapojit do jednotlivých aktivit. Pravdou ale je, že na druhé straně ne každému se tento styl přednášky musí zamlouvat. Některým vyhovuje, když jen sedí a píšou si poznámky.
Líbila se mi také videa, která paní lektorka pouštěla. Docela jsem se u toho zasmála. Mohli jsme zhlédnout natočenou besídku, která byla celá v angličtině. Děti byly velice šikovné a bylo vidět, že si paní učitelka dala moc záležet na tom, aby to nějak vypadalo a dalo jí to určitě kus práce, než vše nacvičila tak, aby to vypadalo dobře. Myslím, že video splnilo svůj účel! Všechny v sále velice pobavilo a o to taky šlo.