zpět na detail: Desatero učitele

seznam všech úvah

Desatero učitele

Podle mého názoru je myšlenka, že opakování je matkou moudrosti, velice pravdivá a důležitá. V životech každého z nás je potřeba si věci opakovat a připomínat si je, aby naše učení a čas strávený nad určitým tématem nebo například učivem, nebyl zcela zbytečný. Pak by doba, kterou jsme určité věci věnovali, byla zcela promarněná, protože už bychom si nic nepamatovali. Proto si musíme věci opakovat, abychom na ně nezapomněli, při každém opakování můžeme v dané problematice objevit něco nového, čeho jsme si dříve nevšimli, nezaujalo nás to nebo nám to nemuselo připadat důležité. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla absolvovat podruhé stejný workshop, desatero učitele. Abych pravdu řekla, k absolvování tohoto workshopu mě přivedlo nejen opakování, ale také lektorka Mgr. Klaudia Eibenová, kterou si vždy ráda poslechnu.
Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo se workshopu na toto téma zúčastnil podruhé. Během prvního workshopu s paní Eibenovou jsem byla z každé její praktické ukázky překvapená, protože to pro mě bylo zcela nové a nečekané, ale teď už jsem věděla, do čeho jdu a těšila jsem se hlavně na její příchod a reakce všech, co se zúčastnili poprvé.
Ve třetím ročníku jsem měla první praxi ve škole, tedy jen náslechy, ale i to mi přineslo dost nového. Já nevím, možná už jsem blíž k roli učitele, než k roli žáka či studenta, ale můj názor na žáky na základní škole tedy opravdu není zrovna pozitivní a pořád si říkám, my jsme takoví nebývali, možná mám pravdu možná ne. Poté, co jsem absolvovala výuku některých učitelů, jsem si v duchu říkala, že je v této hodině mnoho a někdy také všechno špatně, čímž myslím to, že by si ti to učitelé měli zajít také na workshop na téma desatero učitele, kde by se mohli zamyslet, jestli svoji práci dělají dobře, zda by ji nemohli zlepšit. Ze své praxe jsem také měla pocit, že žáci jsou až někde na posledním místě, až poté, co si učitel vyřídí všechnu administrativu, tuto myšlenku mi někteří také potvrdili, tak přemýšlím nad tím, zda to, že budu mít přehled o tom, jak mám jako dobrý učitel nejen začít, ale také jím být po celou dobu výkonu tohoto povolání, když vlastně na to třeba ani nezbude čas.
Na workshopu se mi líbil figurant, který měl za úkol svým chováním rozčilovat lektorky, ale také účastníky. Největší zkušeností je pro mě vidět, jak se má učitel k takovému žákovi chovat, co mu ještě tolerovat může a co už je opravdu přes čáru. I přesto, že jsem už věděla, že je to figurant, přesto byla tato situace opět zajímavá a plná návodů, jak bychom se my budoucí učitelé, měli k takovému žákovi chovat. Můj názor je ten, že neukázněných dětí bude ve školních lavicích přibývat, bohužel.