Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Počítače, počítačové hry a děti

seznam všech úvah

ÚVAHA: Počítače, počítačové hry a děti

Dle názvu a popisu obsahu workshopu jsem si myslel, že budeme s lektorem probírat výhody a nevýhody dnešní doby počítačů a záludnosti, které na děti v souvislosti s nimi čekají. A také s tím související rady jak těmto problémům (většinou co se týče závislosti) předcházet, popřípadě je řešit. Paní lektorka mi však přišla vůči počítačům docela zaujatá. Mluvila pouze o negativech a o pozitivním využití nepadla ani zmínka. Hlavní myšlenku, vlastně její radu bych shrnul do jedné věty- ,,Děti k počítači vůbec nepustit.“ Nakonec se celý workshop zvrtnul do jedné velké diskuze.
Musím však říct, že na lepším workshopu jsem nejspíš nebyl. I ti nejméně komunikativní se zapojili, o problematice opravdu přemýšleli a každý se snažil vyjádřit svůj názor na věc. Málokdy se stane, aby přednášející studenty takto vtáhl do diskuze. I když nevím nakolik to bylo úmyslné. Myslím si ale, že opravdu málo co je černobílé. A to platí i u počítačů, potažmo internetu. Na jednu stranu paní psycholožku chápu. Skoro denně se setkává s dětmi, co mají díky počítačům opravdu problém. Ať už závislost na nich, problémy v sociální oblasti nebo vidí neblahé dopady na jejich komunikační dovednosti a apod.

Myslím si ale, že v dnešní době to bez počítače opravdu nejde. Samozřejmě, že je děti třeba kontrolovat a zejména zabránit ,,vysedávání,, a bezcílném zabíjení času u PC či hraní nevhodných her. Základem podle mě je naučit je již od útlého věku zdravému přístupu k těmto technologiím. Názor paní lektorky, zabránit úplně přístupu k počítači však podle mě není úplně nejlepší. Když totiž budou děti dejme tomu do 14 let opravdu úplně bez počítače, není to dobře. Jednak zakázané ovoce nejlíp chutná, a tak je pravděpodobné, že děti budou počítač a internet vyhledávat mimo domov. To znamená u kamarádů a popřípadě v internetových kavárnách. A to naprosto bez dohledu. Daleko lepší podle mne je, když jim přístup na PC doma umožníme, jednak je můžeme kontrolovat, co dělají, snažit se je vést k nějaké smysluplné činnosti a čas strávený na počítači omezit. Stejně tak si myslím, že bychom jim neměli bránit v přístupu na sociální sítě. Dítě by totiž dnes už opravdu mohlo být částečně odstrčené od ostatních, protože reálná lidská komunikace se více a více přesouvá do virtuálního světa. Kdyby se nám opravdu povedlo zabránit tomu, aby děti přišly s PC do styku, v dnešní době by jim určitá míra počítačové gramotnosti scházela a byla spíše na škodu. Děti by totiž určitou úroveň znalostí a ovládání počítače měly bezesporu mít. Jednak kvůli škole, kde se již na Základních školách počítače aktivně využívají ale i kvůli fungování v běžném životě. Tyto znalosti a další na ně navazující se totiž později velice těžko dohánějí. Naše děti by se totiž mohly, když to přeženu, dostat do situace našich babiček.