Jak přimět teenagery k činnosti

Vzhledem k tomu, že jsem vystudovala bakalářské studium Sociální pedagogika, tak mě přednáška Jak přimět teenagery k činnosti velice zaujala, pobavila a částečně obohatila o mé dosavadní zkušenosti.
Ze začátku mě zejména zaujala od přednášející, paní Bělohlavové část, ve které se zmiňovala o závislosti dětí na počítačových hrách a sociálních sítích. V dnešní době jsou tyto dva pojmy velkým fenoménem nejen pro veřejnost ale i pro odborníky. Je zajímavé, jak někteří teenagery dokážou podlehnout počítačovým hrám a sociálním sítím natolik, že jim nevadí zejména ztráta jejich soukromí, a nebo naopak jim přijde úplně normální ubližovat i v reálném životě, když je to přece normální ve virtuálním světě.
Jak tedy takové teenagery přimět k činnosti v dnešním moderním světě plném elektronických přístrojů. Určitě je to těžké, ale je to zejména v rukou rodičů, jelikož oni vychovávají a záleží, jak se postaví k výchově svého dítěte, jelikož v rodině by měl teenager vidět vzory. Je tedy na nich, kolik času budou věnovat svým dětem a budou se snažit o jejich správný rozvoj. Dalším důležitým faktem ve výchově je také komunikace, protože je velice důležité komunikovat se svými dětmi, neboť komunikace patří mezi základní potřeby a ovlivňuje naši úspěšnost v životě. Rodiče by se měly zejména zajímat o činnosti svých dětí ve volném čase a zároveň se jim snažit porozumět, i když sami velice dobře vědí, že teenager má svoji hlavou a budou jim názory rodičů připadat hloupé a stupidní. Ale na druhou stranu, rodič je přece ten, kdo je vzorem pro své dítě a dává určitý směr tomu, jakou cestou se jeho život bude dál vyvíjet. Proto mě na workshopu hodně pobavily názory některých lidí, kteří si stěžovali, že se nedozvěděli žádný přesný návod na to, jak přimět teenagery k činnosti. Každý, kdo bude pracovat s teenagery, by si měl uvědomit, že nemůže existovat žádný přesný návod, neboť každý jsme individuální.
Z dnešní přednášky jsme si odnesla nejen spoustu nových zkušeností, ale zároveň také názor, aby se tato přednáška a zejména slova a zkušenosti paní přednášející dostaly více do podvědomí veřejnosti, aby si někteří lidé uvědomili, jak je důležité nejen komunikovat se svými dětmi, ale také se snažit svým dětem věnovat dostatek svého volného času a dozvědět se o jejich činnostech či aktivitách co nejvíce.
V závěru bych chtěla poděkovat nejen paní Bělohlavové za vynikající přednášku, která dávala smysl a byla velice užitečná ale i celému týmu, který se stará o. projekt Pedagogika v praxi.