zpět na detail: Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog
Dne 12.4. se konal workshop s názvem Jak pracovat s mladistvými pod vlivem drog. Tento workshop mě zaujal, protože se s mladistvými pod vlivem drogy budu samozřejmě stýkat také i když nejsem pedagog. Z workshopu jsem byla ale mírně rozpačitá a měla jsem smíšené pocity.
Pan lektor, sympatický a s perfektním vystupováním nám začal povídat podle mě spíš o různých závislostech než o drogách. Čekala jsem že tato přednáška bude ve stylu přehledu jednotlivých drog, jak působí na člověka, jak se projevují na chování člověka a jak se máme k tomuto člověku chovat, komunikovat a snažit se s ním nějakým způsobem pracovat – ať už v zájmu odvykací léčby nebo jinak. Workshop byl ale spíše o tom, jak najít sebe sama bez jakýchkoliv návykových látek. Docela mě zamrzelo že pan lektor bere jako drogu i počítačové hry. Samozřejmě, počítačové hry mohou být zdrojem závislosti, ale závislosti přímo takové a nebrala bych je jako drogu. Jako drogy beru nejen marihuanu, pervitin, kokain, metadon a podobně, ale také samozřejmě alkohol, cigarety, čaje díky látkám které obsahují – nikotin, kofein, tein či ethanol. Každopádně tyto látky se pro mě liší od počítačových her či pouštění mp3 přehrávače, které pan lektor bral jako drogy.
Neříkám, že marihuana nebo jiné drogy jsou dobré, dalo by se dále diskutovat o marihuaně jako o spouštěči schizofrenie, ale nepřišlo mi to až tak varovné jak pan lektor naznačoval.
Možná to bylo tím, že jsem opravdu čekala od této přednášky úplně něco jiného. Jediná aktivita, která se podobala očekávání, byla, když jsme měli ve skupinkách napsat plán jak by jsme pracovali s člověkem závislým. Jenže jsme opět u toho, člověk závislý na počítačových hrách pro mne není to samé jako člověk závislý na opravdové droze, třeba pervitinu či kokainu. Dále mi chybělo více zasvěcení do příkladu, skoro nic jsme nevěděli, jen že je to člověk ze závislostí, kterého nebaví škola a má složitou životní situaci. Takových můžeme najít tisíce, ale po důkladné analýze zjistíte, že je spouštěčem něco jiného, tudíž mi chybělo více informací – sociální statut a podobně. Takže naše pojetí bylo velice rozdílné a lišilo se – sami jsme nevěděli co máme řešit, někteří řešili závislost na počítačové hře, jiní na marihuaně a podobně. Ale koneckonců pan lektor nám stejně ani neřekl jestli jsme to udělali dobře či špatně, jestli by jsme tímto způsobem něčeho dosáhli či ne, obzvlášť když se tam míjely docela rozdílné názory.
Hlavním spouštěčem pokusů s drogami (jako marihuana, pervitin, kokain) je dle mě touha zkusit něco nového, dostat se do jiné dimenze, podívat se mimo náš svět, z jiné perspektivy. Dále nuda či chuť experimentovat. Horší je, když se člověk dostane do začarovaného kruhu a už z něj nemůže ven, při každém absťáku má hrozné bolesti a stavy. Dle mého názoru to není srovnatelné s hráčem počítačových her, který hraje z touhy po zábavě, zahnání nudy a rozhodně nemá takové šílené stavy pokud si týden nezahraje a nemusí krást aby si každý den koupil novou dávku fetu.
Na konci proběhla bouřlivá diskuze, která mi místy už připadala docela bezpředmětná. Takže z tohoto workshopu mám smíšené pocity, bylo tam hodně dobrých věcí k zamyšlení (jsem svobodný? A podobně), ale také mnoho s kterými se nedalo souhlasit a hlavně bych řekla že název workshopu měl být úplně jiný, aby více vystihoval předmět přednášky.