Předcházení vývojovým poruchám učení

Při výběru workshopů mi padl do oka ten, který se nazýval Předcházení vývojovým poruchám učení, a který vedla paní ředitelka z Waldorfské školy v Olomouci. Celý tento projekt mě velmi nadchl. A o to více tento workshop, protože jsem svou bakalářskou práci psala na téma metoda Montessori, která má s waldorfskou pedagogikou několik podobných znaků.
Cílem tohoto workshopu bylo ukázat v praxi budoucím pedagogům, jak u dětí nejvíce potlačit vývojové chyby v učení, ale hlavně demonstrovat, jak všechny děti při výuce co nejvíce zabavit a motivovat k učení.
Musím říct, že metoda waldorfské školy používá spoustu jiných pomůcek, než na jaké jsme byli zvyklí na základních školách, které naše ročníky většinou prošly. Líbí se mi, jaké používají pomůcky, díky nimž si děti snadněji zapamatují přednášené učivo. Díky těmto pomůckám děti vnímají učivo mnohem intenzivněji a působí na více jejich smyslů. Je přínosné, když při učení písmen paní učitelka dětem nakreslí obrázek, jehož význam začíná na dané písmeno a i obrázek sám svým tvarem písmeno připomíná. Například tedy motýlek, připomíná písmeno M a i samotné slovo začíná na stejnou souhlásku. Děti tak si písmeno lépe zapamatují díky vizualizaci písmene a i díky krátké povídačce, kterou si paní učitelka na dané písmeno vymyslí. Děti jsou potom schopny asociovat si písmeno s určitým obrazem i historkou.
V dnešních školních lavicích už dávno neplatí „sedět jak srovnaní do latě“. Metoda klade důraz na procvičení jemné motoriky rukou, která se poté uplatní v lepších výsledcích při psaní. Celkově pohybová aktivita je myslím velmi přínosnou ve výsledcích žáků. Tělo se uvolní, mozek odreaguje a o to mohou být dnešní děti úspěšnější. Rozhodně musí chodit do takového typu školy moc rády.
Tato metoda je velmi přínosná pro děti s různými problémy. Díky podobným školám se tyto děti mohou vyvíjet stejně dobře, jako jejich vrstevníci. Jsem toho názoru, že ve školách jako waldorfská škola je větší vztah žáka k učiteli a naopak, než tomu je na klasických základních školách. Jelikož při této metodě je brán zřetel na odpočinek a zábavu, děti mnohdy ani necítí, že jsou učeny. Na druhé straně jsou vedeny k samostatnosti a zodpovědnosti.
Nejsem sto s metodou waldorfské školy, že učí děti psát a číst až od druhé třídy. Z vlastní zkušenosti vím, že spousta dětí se naučí psát i číst ještě dřív, než nastoupí do první třídy a proto váhám, zda to pro mě není jakési zdržení od přirozeného vývoje. Určitě ale má tento krok ve své metodě nějaké opodstatnění a je tudíž na místě.
Myslím si, že tento workshop nabídnul studentům spoustu situací k zamyšlení a byl vhodný i do obyčejného života, jak v budoucnu motivovat k učení své vlastní ratolesti.