Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

Dne 12.4. 2012 se konal workshop na téma „Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog“. Jakmile jsem uviděla tuto nabídku mezi spoustou dalších, neváhala jsem a přihlásila se. Očekávala jsem velice zajímavé příběhy z praxe a také návod na to, jak bychom ve své budoucí praxi měli pracovat s takovými lidmi.
Přednášku vedl pan Martin Procházka, který se zabývá primární prevencí,
je streetwalkerem, učí na Waldorfských školách, zabývá se Romy a mnoho dalších. Workshop nebyla typická přednáška, ale spíše forma diskuze. Hned na začátku byla diskuze, co si myslíme, že je spouštěčem ke konzumu drog. Dle mého názoru to může být únik ze svého života, nuda, chuť poznat něco nového a další. Spouštěčem je ale především špatné rodinné zázemí, dítě nikdo nepochválí, nedává mu lásku, oporu, nezajímá se o něj, dítě je teda frustrováno a uniká z tohoto světa, kde mu nikdo nerozumí. Tato situace se odborně nazývá „symbolická rovina“.
Pan Procházka zadal úkol, který jsme měli vypracovat ve skupinách, a to byl, že jsme se měli zamyslet nad tím, jak bychom pracovali s dítětem v pubertě, který má špatné rodinné zázemí, ve škole ho nic nebaví a je závislý na televizi a zkouší drogy. Ve skupině se diskutovalo hodně názorů. Avšak můj názor na tuto problematiku byl takový, že dítě musí mít neustále pocit toho, že je potřebný pro své okolí a váží si ho. Měl by mít nějaký „hnací motor“, kterým myslím metodika prevence, který s ním bude pracovat. Důležitým aspektem je, že by se měl plně zaměstnat nějakými pracemi, které bude potřebovat v běžném životě, tady mám na mysli např. parta, která se sejde v lese, rozhodnou se, že si opečou špekáčky a každý má na starosti úkol, aby vznikla spolupráce, tak dítě závislé půjde např. na dříví atd. Dalším způsobem může být vybití se např. nějakým sportem, určitě by byla dobrá voda, kdy by byl plně zaměstnaný v pádlování nebo také lezení po skalách. Prostě takové činnosti, o které má zájem a které ho hlavně budou bavit. Dalším způsobem může být také beseda s člověkem, který tuto situaci zažil, existují i dokumenty, u nás známý dokument „Katka“, nebo také knihy např. „Memento“, „Lidi ze stanice ZOO“.
Při této aktivitě, kterou nám zadal pan Procházka se rozpoutala velká diskuze, jelikož každá skupina měla na téma odlišný názor. V souvislosti s tím nám byla doporučena literatura od Viktora Emanuela Frankla. Na konci přednášky se řešila marihuana a názor na ni, kde se opět rozpoutala diskuze. Marihuana je návyková látka, po které se později lidé stávají stejnými, se stejnými projevy. Může to dojít až ke schizofrenii a postupně odumírají mozkové buňky.
Po tomto workshopu jsem nabyla nové poznatky o této problematice. Mám na to svůj názor a budu se snažit ve své praxi použít něco z tohoto zajímavého workshopu.