Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

ÚVAHA: Advent cesta ke světlu v mateřské školce

Zúčastnila jsem se workshopu, který byl zaměřený na téma Advent cesta ke světlu v mateřské školce. Tento workshop mě opravdu oslovil, byl úplně skvěle načasovaný, začínal přesně před začátkem adventní doby a atmosféra na něm byla opravdu dokonalá. Dozvěděla jsem se, jak jdou věci prezentovat i jinak. Každý si asi pamatuje, jaké to bylo, když on chodil do školky a tudíž mohl porovnat. Já alespoň za sebe si pamatuji, že nic takového jsme nedělali. Velice se mi líbilo, že v takovéto školce učí děti přemýšlet o svých skutcích o tom, že když projdou spirálou, něco se stane. Mnohé děti doprovází rodiče po jejich cestě „životem“ tedy ve spirále, jiné doprovází přítomný anděl.

Bylo to skvělé zamyšlení a zrekapitulování uplynulého roku. Tato zkušenost mě vánočně naladila a i mi tak nějak dala vědět, že budou Vánoce, i když to tak venku nevypadá, protože v té době to bylo za okny domova mládeže, kde jsme seděli, spíše jako na jaře. Bylo vidět, že paní přednášející to opravdu zajímá a ví, o čem mluví, že to co nám popisuje, nevyčetla někde na internetu nebo z knížky, ale opravdu to s dětmi praktikuje. Měla výborné nápady a zářila z ní energie, kterou ji dobíjela její práce s dětmi. Tahle nadchnutá a pro svojí práci zapálená žena je mým velkým vzorem, taky bych chtěla chodit do práce i z práce s nadšením a s pocitem, že to co dělám, je dobré pro naši další generaci, že se tyto děti zaučí zamýšlet a žít i se svým duchovním já od malička. Také spolupráce s rodiči je opravdu důležitá, když rodiče podporují a opravdu žijí v tom, co jsou děti učeny ve školce. Protože každý z nás ví, že i když jsou děti poučovány, například, že kouření je škodlivé, zabíjí a kdo ví co ještě a tyto děti přijdou domu, kde kouří jejich matka, otec, babička a starší sestra, tak je opravdu těžké přesvědčit toto dítě o špatnosti tohoto jevu. Proto, to že zapojují do svého programu i celé rodiny, je prostě nenahraditelné.

Celkově tento workshop hodnotím velmi kladně, byl nad moje očekávání. Myslela jsem si spíše, že nám někdo bude vyprávět již známé věci a tím pádem ohrané věci a s těch větviček co jsme si měli donést, že si uděláme nějaký svícen, jak tomu většinou bývá, ale tohle to mě opravdu překvapilo. Líbilo se mi, jak nám k tomu lektorka hrála na klavír a zpívala, to dotvořilo už tak skvělou atmosféru a bylo skvělé, že ti co je to nezajímalo odešli a už tam zůstali, jen ti, co je nějakým způsobem nadchlo a chtěli si to prožít společně s ostatníma.