Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

ÚVAHA: Barvy jsou radosti a smutky světla – výtvarné činnosti I.

Dne 13.10.2011 jsem se zúčastnila workshopu s příznačným názvem Barvy jsou radosti a smutky světla – výtvarné činnosti I. Jak již název napovídal a dle množství potřebného vybavení, které jsme si měli vzít s sebou, včetně výkresů, štětců apod., kterými jsem samozřejmě dávno nedisponovala, jednalo se o seminář, kde bylo třeba určité dávky kreativity. A nebo také ne. Věřím, že člověk je od přirozenosti tvor kreativní, ale jen někteří z nás mají to štěstí, že si mohou v dospělosti zvolit takovou profesionální dráhu, aby se jejich tvorba mohla stát i jejich pracovní náplní. Mám teď jistě na mysli umělce všech možných kategorií, včetně herců a filmařů, také například architekty a jiné umělecky nadané osoby. Toto všechno jsou lidé, kteří jsou společností uznáváni jako umělci či osoby kreativně tvořící a jejichž díla jsou znatelně viditelná. Ovšem co my ostatní? Máme také nárok tvořit?

Pokud mohu mluvit sama za sebe, tak se rozhodně nepovažuji za člověka příliš kreativního, hýřícího jedním nápadem za druhým. Ostatně už jako dítě jsem, a to si přiznejme, nikdy malovat příliš neuměla. Představivost by byla, ovšem realizace na papíře za tím mírně pokulhávala. Mé postavy byly vždy spíše strnulé a neohrabané, je také jedním z důvodů, že když dnes (vůbec) maluji, jsou mé výtvory vždy abstraktního rázu. Nicméně zatím zde stále popisuji spíše oblast uměleckou. Člověk časem s narůstajícím věkem získává zkušenosti, otevírají se mu nové obzory a poznává nové možnosti. Pojem tvořivost či kreativita byl pro mě vždy neznámým, nepoznaným a nicneříkajícím výrazem. Ovšem nyní, po dlouhé době, se s tímto pojmem setkávám znovu a začíná pro mě mít nový náboj. Tvořivost, pro mě dříve nepodstatná, se mění v cosi potřebného a nutného. Vidím ji ve všem, co mě obklopuje, setkávám se s ní v každodenním životě, je stále přítomná. Celý náš život je o tvoření, protože sám život je tvoření. A nezáleží, jestli se tak děje skrze naše rozhodnutí a volby či jde o nějakou naši činnost.

Seminář Barvy jsou radosti a smutky světla jsem si vybrala právě pro rozvoj své „umělecké“ kreativity, jelikož ta mi může pomoci s kreativitou v běžném životě. Workshop sám ještě doplněný o odpočinkovou část v podobě relaxace barev duhy, které měly posílit náš vnitřní energetický systém, mě mile překvapil, jelikož si dokáži představit, že toto cvičení může být pro nás velmi přínosné z hlediska duchovní oblasti. Ze semináře jsem odcházela s příjemnými pocity a nabitá novou energií.