Úvahy /

ÚVAHA na téma Počítače, počítačové hry a děti

„Ahoj kámo, jdeš ven?
„Ne, co tam, pařím teď super gamesu!“
„Kašli na to, půjdeme jezdit na kolech! Pojď s náma“.
„Proč? Mám teď hru, jezdím v ní v super rychlém autě a jsem v tom dobrý“.

Že je tento scénář přehnaný? Věřte, že není. Žijeme v roce 2011 a počítačové hry, potažmo celý virtuální svět, se stal nedílnou součástí životů tisíců lidí, především pak dětí a mládeže. Je to fenomén dnešní doby, který v mnoha případech přerůstá v problém. Nebudeme soudit, jestli jsou počítačové hry dobré nebo špatné, ani jestli ovlivňují chování dětí a podněcují je např. k násilí. K tomu existuje řada studií a stejně tuto otázku nevyřešíme. Zamysleme se spíše nad tím, jak předcházet tomu, aby se virtuální svět nestal místem, kde budou naše děti trávit více času, než v tom reálném, protože toto je skutečný problém dnešní doby.

Hlavní věc, na kterou bychom se měli zaměřit, je ta, proč je vůbec virtuální svět tak lákavý. Odpověď je podle mého názoru prostá. Prosadit se v reálném světě není tak snadné a lákavé, jako v tom virtuálním. Každý člověk ve skrytu duše touží být „někým“, něco dokázat. Konkurence je v reálném světě velká a mnohdy za to mohou sami rodiče, kteří v dětech potlačují jejich přirozené předpoklady, zájmy a talent na úkor svých představ o dokonalém potomkovi. Je tady však omamný svět stále realističtějších her, kdy mohu rozhodnout o osudu 2. světové války, hrát zápas v NHL, nebo být králem země, mít své vojsko a dobýt svět. Není to lákavé? Ano je! A není nic špatného na tom se odreagovat, zahrát si a na chvíli vypadnout z reality. Problém nastává, když se to stane životní prioritou a to obzvláště u dětí.

Co tedy nabídnout? Jak konkurovat magickému světu počítačových her? Myslím si, že je potřeba začít již v raném věku učit děti poznávat reálný svět, ukázat jim krásy, které v počítači nenajdou a podporovat je v aktivním trávení volného času. Pro dítě, které má zájmy a je aktivní, se jen těžko stane svět počítačových her náplní života. Hledejme v dětech osobnosti a podporujme jejich individualitu, po které přirozeně každý člověk touží. Motivujme je k zodpovědnosti za sebe sama v reálném světě a především se zajímejme o ně a jejich životy. Jistě by nikdo z nás nechtěl, aby jednou jeho dítě vyhodili z práce, protože si místo práce odešel domů zalít záhon mrkve na své facebook farmě.