zpět na detail: Komunikace a improvizace jako praktická dovednost pro život
Kde jsou ty doby dopisů, ve kterých si dva zamilovaní lidé vyznávali lásku? Nebo, vzpomíná si ještě vůbec někdo na telegramy? Zamysleli jste se někdy nad komunikací v dobách dřívějších a nad komunikací v době dnešní? Pokud ne, zkusme to spolu právě teď.
Myslím si, že jsem se narodila,Richard Mille Replica Watches nalijme si čistého vína, do celkem solidní doby, co se techniky a počítačů týče. Ovšem, úroveň komunikačních prostředků za pár let doslova raketově stoupla a dnešní člověk už je bez připojení k internetu, doslova, jako bez rukou. A to nemluvím, už vůbec, o mobilních telefonech, kterých je momentálně na trhu docela slušná škála. Při pohledu do minulosti mi zůstává doslova rozum stát, když se zamyslím nad tím, že měli naši dědové a babičky v domácnosti pouze jednu pevnou linku. Jak si tedy sdělovaly změny ve svém programu, když mobilní telefon, ani jiná vymoženost, která je na světě dnes, nebyl? V dnešní době stačí napsat SMS za 1Kč a problém je vyřešen. Je tedy pravda, že se internet, mobilní telefony a celkově všechny komunikační prostředky staly opravdovým přínosem pro dnešní dobu a společnost.
Ovšem když napíšete dopis, je to mnohem vzrušující! Vložit ho do obálky, kterou „zapečetíte“, nalepíte známku a s příjemným pocitem vhazujete do schránky nebo nesete na poštu. Potom čekáte dny i týdny na odpověď. Já osobně tento pocit miluju! Každé ráno, po odeslání dopisu, otvírám s napětím poštovní schránku a pevně doufám, že v ní objevím bílý obdélník. Myslím si, že dopisy jsou velice osobní, protože je přeci hezké vědět, že si daný odesílatel udělal opravdu čas na sepsání odpovědi a co víc, můžete jeho písmo i cítit v podobě perem vyrytých slov.
Ovšem ne každý má na psaní dopisu vždy čas a taky náladu. Potom tu existuje technika v podobě tzv. internetových kecálků, jakým je kupříkladu ICQ nebo také Skype, kde si můžete dokonce zdarma volat. Skype je snad nejoblíbenější program pro lidi, kteří se nachází na delší dobu v cizině a chtějí být v kontaktu se svoji rodinou.
Další věc, která mě napadne, když se řekne ICQ, Skype nebo pouze obyčejné chaty, je „hádka“. Když budu mluvit sama za sebe, tak pokud vznikne hádka po síti, je doslova a do písmene nekonečná. Za obrazovkou se každý rozohní, nebere si servítky a je mnohdy daleko více upřímný, než by byl například tváří v tvář. Za obrazovkou máte také daleko více času na promyšlení si odpovědi a opravdu často se nepozná, jak dotyčný člověk myslel to, či ono. Hádka se opravdu končí velmi těžko a to možná i bez vyřešení problému, jelikož si každý pořád prosazuje svou a dává další a další podněty k hádce.
Bohužel, bohudík, můj názor je stejně takový, že není nad osobní kontakt. Protože přes mobily, internetové chaty ani dopisy, nesdělíte své pocity tak dobře, jako při osobním kontaktu, kde máte příležitost vidět dotyčnému do tváře a ledacos pochopit daleko snadněji než přes pouhá písmena.
Způsoby dnešní, moderní, komunikace vidím tedy jako opravdu přínosné, ale záleží potom na nás samotných, jak moc je necháme zasáhnout do našeho života. Někteří ji berou jako vymoženost a pomoc při práci, jelikož nám ulehčuje spoustu věcí, jiní jako trávení volného času, kdy se následně technika stává jeho žroutem a lidé doslova závisláky.