ÚVAHA Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice I. a II

Důvod výběru tohoto workshopu je jednoduchý. Jako potencionální učitelka jsem byla zvědavá, co to waldorfská škola je. Samozřejmě jsem nějaké informace měla, ovšem to, co jsem se na tomto workshopu dozvěděla, bylo pro mě velmi přínosné nejen, co se týče informací, které jsem o této škole získala, ale hlavně, že jsem měla možnost vidět, jak je personál ve waldorfské škole připraven na práci s dětmi.

Překvapilo mě především složení žáků ve třídě, myslím tím, že v každé třídě se objevují děti ze všech sociálních vrstev. Podle mého názoru je třída, která se skládá z dětí z více vrstev, prospěšná. Je to dobré i pro děti, protože ty si uvědomí, že právo na vzdělání mají všichni bez ohledu na to, zda jsou bohatí, chudí nebo dokonce postižení. Líbí se mi, jak učitelé přistupují k žákům, jako rovni k rovným. Není to jak na klasické základní škole, tam přijde učitel do hodiny otrávený z hodiny, kterou měl před tím, a tak si vylévá svůj vztek na žácích, kteří jsou v tom nevinně. My jsme měli možnost vidět, jak učitel na waldorfu pracuje s dětmi. Je to něco naprosto úžasného, jak jsou waldorfští pedagogové připraveni na hodinu. Líbí se mi, jak začínají hodinu vždy nějakou rytmickou či kresebnou činností, učitelé tím nevědomky rozvíjí u dětí tvůrčí a sociální dovednosti. Tento přístup k žákům se mi velmi líbí. Na tomto workshopu jsme měli možnost vyzkoušet na vlastní kůži, jak taková hodina probíhá. Většina z nás si například myslela, že neumí zpívat, i já osobně jsem si to myslela, ale nejde o to, jestli si jedinec myslí, že umí zpívat či ne, protože každý z nás zpívat umí. Velmi na mě zapůsobilo i to, že žáci ve třídách nesedí v lavicích tak jako na základní škole, ale oni sedí různě po kobercích, stojí, nebo se pohybují po místnosti a provádějí různé činnosti. Žák si při tom vytváří vztah nejen k probírané látce, ale také k učiteli a ke svým spolužákům. Při této aktivitě děti usilují o co nejvyšší vlastní hodnocení, a nejdůležitější je pro ně týmová spolupráce, kdy směřují společně k cíli.

Celková waldorfská pedagogika se snaží být jako rodina, a do této rodiny jsou zapojeni žáci, učitelé a rodiče. Líbí se mi, jaká je spolupráce školy s rodiči, podle mého názoru je komunikace mezi rodiči a školou velmi důležitá, měla by fungovat na všech školách. Rodiče pak vědí, jak proces výuky vlastně probíhá. Velmi prospěšné pro vztah rodičů a dětí jsou také akce, které škola pořádá, a kterých se rodiče účastní. Na tomto workshopu jsme měli možnost vyslechnout nejen učitele, manažerku školy, ale také jednu z maminek, která má dítě na waldorfské škole. Bylo skvělé poslouchat, jak je celá rodina spokojená a šťastná. Samozřejmě musí rodiče obětovat více svého volného času dítěti, ale právě tato činnost rodičů a dětí utužuje vztah.

Závěrem bych jen zmínila, že každá škola by měla usilovat o co největší spolupráci s rodiči, a že waldorfská škola mě přesvědčila o tom, že není důležité dětem zaplatit drahou soukromou školu, ale zaplatit takovou školu, která má potenciál v tom být dobrá škola pro jejich dítě.