ÚVAHA Počítače, počítačové hry a děti

Počítače, ano či ne? Teze paní doktorky Janátové tkvěla v tvrzení, že děti by se k počítači neměly dostat. S touto myšlenkou naprosto nesouhlasím, není totiž možné v dnešní moderní době zabránit kontaktu dítěte s počítačem. Není to v našich silách. Pamatuji si doby, kdy jsem na základní škole měla výpočetní techniku a učili jsme jak počítač vůbec zapnout. V dnešní době toto ví každé malé dítě, dokonce i v mateřské školce a už vidím, jak bych dítěti oznámila, že používání počítače je pro jeho duševní vývoj škodlivý, a tudíž dokud nedospěje, nemá šanci počítač používat, asi bych se v tu chvíli bála o vlastní život.

Co se týče počítačových her, jsou samozřejmě hry dobré a špatné. Je to sice velice černobílé rozdělení, jsou i hry logické, u kterých dítě musí přemýšlet, a tím i dochází k určitému rozvoji dítěte, a stejně jako i tady, znovu zastávám názor, že záleží na rodiči, jak přistupuje k výběru her své ratolesti.

Naše moderní doba je přímo přehlcená počítači a dalšími informačními technologiemi. Líbí se mi myšlenka, kdy by se děti až do začátku povinné školní docházky nedostaly k televizi nebo počítači. Jsem zastáncem výchovy, kdy rodiče by na děti měli mít více času, aby si denně s nimi mohli chvíli pohrát, mluvit s nimi o jejich zážitcích a problémech, večer jim přečíst pohádku před spaním, o víkendech vyrazit někam do přírody nebo si zahrát nějakou společenskou hru. Je to asi utopická představa, ale řekla bych, že v určité podobě v minulosti toto fungovalo a jaké osobnosti z této generace vyrostly!

Dnešní děti nemám ani odvahu s předešlými generacemi srovnávat. Nejsem si jistá kladným výsledkem pro dnešní děti. Vidím to na své neteři, chce ty nejmodernější hračky, mobilní telefon měla už ve školce a počítačové hry a televize jsou její denní realitou. Rodiče nemají čas. Vzpomínám si, jak byla unešená, když jsem jí jednou přečetla pohádku na dobrou noc. Bylo to velice obohacující pro obě strany. Možná ještě vše není tak úplně ztraceno, stačí se jen pořádně nad celou dnešní uspěchanou dobou zamyslet a pokusit se alespoň něco málo změnit.

Rodiče nemají dítěti možnost zabránit kontaktu s počítači, navíc v dnešní době počítačová gramotnost je nezbytná ve všech ohledech, ale je v jejich silách regulovat kontakt s těmito technologiemi. Říká se, že optimální je týdně práce s počítačem a sledování televize přibližně 10 hodin. Není nutné tuto dobu striktně dodržovat, ale mít přehled o tom, zda dítě využívá práci s počítačem pouze pro školní potřeby a další možné využití závisí na svolení rodiče.

Rodiče jsou ti, co mají zodpovědnost za výchovu svého dítěte a je na nich, jaká pravidla si s dítětem stanoví. Nikdo nemůže říct ano nebo ne počítači. Jde o velice těžkou otázku.