ÚVAHA Mentální, anorexie a bulimie

O mentální anorexii a bulimii se v posledních letech píše v mnoha médiích čím dál tím častěji, přesto touto nemocí duše stále trpí mnoho dívek, žen, ale i chlapců. Proč tedy počty, nemocných, neklesají, jestliže máme k dispozici mnoho informací a případů, které skončily dokonce smrtí? Podle mého názoru můžeme jednu z příčin hledat například v rodinném životě daných jedinců. Anorexie či bulimie mohou být vyústěním dlouhodobých problémů,
které mají původ ve špatném nebo nedostatečném fungování rodiny. Rodina je místem, ve kterém si osvojujeme základní hodnoty, normy a návyky. Zde získáváme základní kameny vlastní sebedůvěry, která pak ovlivňuje naše rozhodnutí. Například, zda svůj problém budu řešit únikem k sebezničení nebo budu se svým problémem bojovat. Pokud by každý z nás měl dostatečně zdravou sebejistotu v sobě sama, nemusel by například problém s obezitou řešit hladovkami nebo vyvolávaným zvracením. Jednoduše by věděl, že kvalita člověka se neodvozuje od vzhledu, ale od osobních kvalit. Zde je ovšem nutné podotknout, že v některých případech negativní roli hrají některá média, která nám neustále předkládají fotografie, krásných a hubených lidí. Tímto jsou ovlivňováni zejména dospívající a mladí lidé, jež se v této části života svým vzhledem velmi zaobírají. I v této etapě však mohou být rodiče právě ti, kteří nám dobrou radou, vyslechnutím či pochvalou pomohou z bezradné situace a odvrátí nás od nemoudrých rozhodnutí. Ovšem i v případě milujících rodičů se stává, že některá dívka „spadne“ do bludného kruhu anorexie či bulimie. Tehdy je podle mne role rodiny a i blízkých přátel snad ještě více rozhodující. Jsou naší záchytnou sítí, která nám nedovolí spadnout úplně na dno. Zpravidla to bývají oni, kteří si všimnou, že máme nějaký problém. Pokud však dívka nemá takové štěstí a nemá rodinu a přátele, u kterých by našla oporu, jak má najít východisko? Možná by stačilo, kdyby se každý z nás probudil z letargie a zajímal se více o osudy druhých lidí.