Úvahy /

ÚVAHA: Jazyk a gender

Ve své úvaze bych se chtěla zabývat problematikou Jazyka a genderu, kterou jsme se zabývali na posledním mnou navštíveném workshopu


Nejdříve bych se chtěla zabývat jen problematikou genderu obecně, protože si nemyslím, že tato problematika v jazyce je nějak závažným problémem.

Mám pocit, že v dnešní době je tato problematika velice nesprávně jednostranně uchopena nebo alespoň tak tomu bylo na mnou navštíveném workshopu.

Postavení mužů a žen je podle mého názoru ve společnosti poměrně vyrovnané a nemůžu souhlasit s tím, že muž může dělat de facto vše a žena jen to, co na ni zůstane, až si ty místa muži přeberou.

Vezměme si za příklad takové kadeřnictví. Je úplně běžné vidět zde zaměstnanou ženu, ale když zde pracuje muž, první co lidi napadne, že bude s nejvyšší pravděpodobností homosexuál. Takže vlastně práci v kadeřnictví označujeme za typicky ženskou práci, kterou když vykonává muž, musí mít jisté ženské sklony.

Máme i nějaké takové typicky mužské povolání? Odpověď podle mě zní: NE! Žena tedy může vykonávat jakékoliv povolání, pokud jí na to stačí síly a nikdo se nad tím nijak nepozastaví a nepochybuje o její ženskosti.
Na druhou stranu říká se, že pokud žena a muž stejného věku, vzdělání a zkušeností žádají o stejné místo, získá toto místo muž. Ale je to pravda? Viděl už někdo opravdu vedle sebe někdy stát dva lidi úplně stejného věku, vzdělání, zkušeností a jen odlišného pohlaví?

Tento stav je podle mého názoru zhola nemožný. I kdyby to byla siamská dvojčata k sobě čímkoliv přirostlá a navštěvovala teda po celý život stejnou školu, pak stejné zaměstnání, neodnesli by si stejné množství informací a zkušeností.

Takže podle mého názoru skutečně nezáleží zaměstnavateli při výběru, koho vezme na pohlaví, ale na jeho přednostech.

A co teda kdyby se o to místo ucházeli dva muži? Vybere si zaměstnavatel toho mužnějšího? Odpověď zní opět NE! Vybere si toho, který se více ve věcech vyzná a má lepší vzdělání a zkušenosti v oboru. A naopak, kdyby se o stejné místo ucházely dvě ženy, nenastane situace, že si zaměstnavatel nevybere ani jednu a nepočká si na muže, který o to místo přijde zažádat.

A co se týká oslovování, že někdo osloví jen v mužském rodě, nemyslím si, že by chtěl tím nějak urazit nebo opomenout ženy, ale pokud prostě nemá dostatek času nebo prostoru na oslovení každého pohlaví zvlášť, tak je příjemnější, když do smíšeného davu řekne „milí studenti“ než „milé studentky“.

Takže nemyslím si, že problematika genderu je jen jednostranná, jde zde hlavně o to, zda se dívá na tuto problematiku muž nebo žena. Když se na ni dívá žena, vidí roli ženy ve společnosti méněcennou, a když muž, tak zase má pocit, že muži mají méně příležitostí, ale já osobně si myslím, že v dnešní moderní společnosti již máme všichni de facto stejné šance. A pokud bych měla říct, o kom si myslím, že těch šancí má o něco méně, tak je to muž, protože existuje mnoho typicky ženských povolání, ale žádné typicky mužské a pokud nějaké takové povolání existuje, tak jen proto, že ženy nejsou dostatečně fyzicky zdatné ho vykonávat. V oslovování má pak možná převahu mužský rod, ale nemyslím si, že by se zde jednalo o nějak závažný problém.