ÚVAHA : LETNÍ ŠKOLA VELENOV

Minulý týden jsem absolvovala část letní školy ve Velenově u Boskovic a v této úvaze bych se ráda věnovala workshopu o dramaterapii a zvládání konfliktů. Nejdříve bych chtěla zmínit naši lektorku Mgr. Marii Zajícovou, která nás provázela celým dnem a zároveň jí tak poděkovat za skvělé vedení a program. Díky absolvování těchto workshopů jsem si uvědomila spoustu věcí, nad kterými bych se normálně nepozastavila a nezamyslela se. Dozvěděla jsem se mnoho informací a to nejen o mé osobě, ale i o ostatních. Nejvíce z dopoledního programu mě asi upoutalo cvičení, ve kterém bylo úkolem rozdělit své srdce na několik částí a obsadit dané části lidmi, kteří jsou pro nás nejdůležitější a které milujeme. Zjistila jsem tak, že ne všechny mé přátele, které jsem považovala za opravdové a nejlepší, jsem do mého srdce zařadila a mají v něm místo, což mě opravdu překvapilo. K takovýmto informacím jsme dospěli různými druhy testů, dotazníčků i her - např. kreslením či sepsáním našich myšlenek jdoucích za sebou v průběhu několika minut. Velmi jsem si cenila toho, že výsledky (jelikož se jednalo o osobní údaje ) zůstali jen pro nás. Nemuseli jsme je prezentovat před ostatními, pokud jsme nechtěli.
Myslím, že můžu také říci za všechny, že nás velmi pobavila hra na uvolnění, kde stály proti sobě dvě skupinky studentů stojících v řadě za sebou. Pravidla byla jednoduchá - běžet co nejrychleji k lektorce, v předklonu se desetkrát otočit a pak utíkat co možná „nejrovněji“ zpět ke svojí skupince. Věřte mi, že pády jednotlivců a „ křivý“ běh stál za to.

V odpoledním čase jsme se věnovali i cvičením a hrám sloužícím k ucelení kolektivu, za což jsem velice vděčná. Skvělé nápady rozhodně využiji v praxi, např. na letním táboře při seznamování členů mého oddílu. Sblížili jsme se s ostatními a hned se lépe pracovalo. Nejvíce se mi líbila hra, kdy cílem bylo vytvořit určitý obrazec bez jediného slova, např. svetr a každý ze zúčastněných se musel zapojit. Všichni naprosto úžasně spolupracovali, bylo zajímavé pozorovat chování svoje i ostatních, když jsme se měli beze slov domluvit - tedy číst ve výrazu atd. i přesto, že jsme se ve skupině téměř neznali.

Když se ale zamyslím nad tím, co mě uchvátilo nejvíce a o co jsem se také nejvíce zajímala, byly to konflikty a možnosti jejich řešení. Velice se mi líbil způsob „výuky“ prostřednictvím scének týkajících se témat z praxe, které jsme po skupinkách vymýšleli a sehrávali. Musím přiznat, že takováto improvizace a scénky nepatří k mým oblíbeným činnostem, spíše naopak. Byla jsem ale sama sebou překvapena, jak jsem byla vtažena do dění a opravdu mě to bavilo. Všichni kolem byli naprosto úžasní, skvělá atmosféra, zábava i získání nových vědomostí a poznatků. Uvědomila jsem si díky názorným scénkám, že řešení problémů křikem je naprosto neúčinné, za to pokud k Vám člověk promluví klidným hlasem kdy nic nevyčítá, jen přizná, že ho mrzí co jsme udělali, dojde k našemu naprostému utlumení, nejsme schopni „výbuchu“ a ještě se omluvíme.

Celkově bych všem doporučila a přála zažít takovouto letní školu, seznámíte se s novými lidmi a přesto že jste ve škole, vlastně to tak ani brát nejde. Krásná příroda, celková pohoda a skvělá atmosféra je opravdu k nezaplacení. Jsem velmi ráda, že jsem se zúčastnila a s radostí bych se přihlásila na další.