ÚVAHA: Pocit bezpečí ve třídě

Seminář vedený manžely Kopřivovými byl trochu odlišný od ostatních, protože zde šlo především o teoretické znalosti. I když byla většina workshopu vedena formou přednášky nebo spíše diskuze, ani na okamžik jsem se nenudila. Pan doktor Kopřiva a jeho žena nám připomněli velmi důležitou věc. Aby žák mohl optimálně pracovat a učit se, musí být splněna jedna základní podmínka - musí se ve třídě cítit bezpečně, čehož můžeme docílit uspokojením jeho potřeb, které vychází z Maslowowy pyramidy lidských potřeb.

Podle mého názoru se ve školství přístup k základním lidským potřebám zlepšil. Učitelé dohlíží, aby žáci dodržovali pitný režim, tudíž je povoleno pít i během hodiny. K tomuto tématu mě napadá jedna věc, kterou zmínila paní doktorka Kopřivová. Nejspíše by bylo dobré odbourat i nutné svolení kantora, aby žák mohl odejít na toaletu. V tomto s ní souhlasím. Je to běžná lidská potřeba a nemyslím si, že je nutné ptát se. Další důležitou složkou, která ovlivňuje pocit bezpečí ve třídě, je potřeba uznání. Každý žák by určitě měl dostat prostor vyjádřit se, učitelé by ho měli vyslechnout a hlavně nezesměšňovat. Potom zaniká obava žáka hlásit se a aktivně se podílet na výuce. Zdá se to jako samozřejmost, ale já jsem se setkala ve výuce možná i s neuvědomělým zesměšňováním žáků ze strany kantorů. Což mě velmi zaskočilo, jelikož si to pamatuji z doby, kdy jsem chodila na základní školu já. Byla jsem přesvědčená, že podobný přístup vymizel. K tomu se váže další problém, na který poukázala paní doktorka Kopřivová a to je čtení známek před celou třídou. Dokud to nebylo zmíněno na semináři, tak jsem si vůbec neuvědomovala, že to může některé žáky ponižovat, že se stydí za špatné výsledky. Myslím si, že nejideálnější pomůckou k vytvoření optimálního klimatu ve třídě je vytvoření určitých pravidel. Tyto by měly být tvořeny žáky a společně odsouhlaseny. Učitel by měl fungovat jako takový „regulátor“ těchto pravidel.

O biologických, sociálních a psychických potřebách žáka v každém věku se učíme již v prvním ročníku pedagogické fakulty. Avšak při nástupu do vyučovacího procesu tuto stránku pedagogické praxe většinou opomíjíme. Z tohoto důvodu mi workshop připadal velmi zajímavý a obohacující. Společnou diskuzí jsme přišli na velké množství zdánlivých maličkostí, které mohou kantoři snadno odbourat, tímto velkou měrou přispět ke zlepšení atmosféry ve třídě a zajistit žákům kýžený pocit bezpečí.